popletazesveta

ja nevym jestly to znate okolo bubenecskeho nadrazi ? no ja se rozebehl triskem do male ulice ktera se stacela smerem do pod kastany no a pri svem behu co nejdaleji se vzdalit od tech strazi kterym sem roztrhal tu bilou knihu kontrarevoluce. ja sem se znenadani ocitl pred cinskym velvyslanectvim. pred ktrym byl zaparkovany vojensky autobus no a u zdi nejakeho domu naproti cinskemu velvyslanectvi bylo oprenych na chodniku sedicich a lenicich alespon tak ctyricet ruskych vojaku.
moje prvni myslenka byla - ze sem se dostal do pruseru a ze ty straze zavolaji radiem temto vojakum no a ze budu zatcenej.
no a tak sem ze sveho trisku se rozesel normalnim krokem.
ja mnel v tech letech dlouhe vlasy no a nekolik rusaku zacaly o mne delat komentare.
- sto eto devuska ? -
za normalnich okolnosti bych jim patrne neco odvetil. na misto toho ja pokracoval ve sve ceste jako by se nechumelilo.
 
kdyz sem dosel spatky na vaclavak tak sem zamiril rovnou k mistu kde sem se mnel sejit s kamosem ktery mnel vyzvedet kontakt do ceskeho rozhlasu v podzemi.
 
kamos tam nebyl.

ja tam po nejaky cas otalel a cekal zda se kamos objevi ? nakonec se mi podarilo spatrit velky dav prazaku sedicich na zemi pod schody narodniho muzea.
ono jich tam muselo byt na nekolik stovek no a ja usoudil ze bylo mozne ze muj kamos muze byt mekde mezi nimy.

no a tak jelikoz kamos neprichazel tak sem se rozesel k davu prazanu.

probiraje se mezi davem pozvolna abych na nikoho neslapnul neustale se rozhlizeje zda mezi vsemi temy lidmy spatrim kamosovy tvar ?
no teprve pote co sem dospel as pozvolna ke schodisti muzea se mi namisto kamose podarilo zahlednout jednoho kluka ktereho sem znal ze staromaku.

no a protoze sem byl v pohybu na nohouch po nekolik hodin tak sem si nasel prilezitost si k nemu prisednout a ucinit si kratky odpocinek.
ono se mi podarilo klukovy vyklopit vsechno snad cim sem onen den prosel no a take to ze sem hledal kamose ktery byl i jemu znamy.
ja tomu klukovy take rekl ze sem podeziral ze KGB si ucinily nejaky stabni stan v podzemni garazi sovietskeho obchodniho zastupitelstvi.

kluk mi vysvetlil ze onen dav pod muzeem se pripravoval na demonstraci proti ruske okupaci.
kluk mi pote ukazal jednu s lidskou krvi prosaklou ceskou vlajkou no a rekl ze ta vlajka byla prosata krvi dvou lidi - jeden z nich mnel byt ctrnactilety kluk ktery tou vlajkou chtel prikryt nejakeho rusaky zastreleneho ceskeho patriota no a rusaci toho kluka pri te cinosti mnely take zestrelit.

kluk mi pote premluvil k tomu abych se vzdal hledani kamose no a ucastnil se s nimy nadchazejci demonstrace.

my nemely zadnou organizovanou rezistenci proti nasim okupantum. vsichni sme improvizovaly. no a kluk pokladal moznost jit ukazat presidentovy republiky na hrad ty krvave vlajky coby dulezite poslani.
ja uvedl to ze mozost informovat rozhlas o poznavacich znackach diplomatickych ruskych vozu bylo take dulezite.
nebyl sem si vsak jisty zda kamos dostal prilezitost zjistit kontakt do rozhlasu no a tak proto sem se pridal k demonstraci.

KRATCE POTE CO SEM SOUHLASIL SE K NIM PRIDAT KLUK MI POZADAL O TO ABYCH SE UCHOPIL LATKY ZAKRVAVENE VLAJKY NO A MOMENT NATO SEM S KLUKEM STAL PRED FILMARI S VELKOU FILMOVOU KAMEROU.
KLUK K NIM NECO ZACAL HOVORIT V ANGLICTINE.
JA TEHDY JESTE ANGLICKY NIC NEROZUMEL. NO A DOSLO MI ZE KLUK O TECH KAMERAMANECH VEDEL CELOU DOBU.
JA OSOBNE JE DO TE DOBY ANI NESPATRIL NEBOT DOTE DOBY KDY SEM ZAHLEDNUL TOHO KLUKA ME OCI POUZE PUTOVALY PO DAVU SEDICICH.

no a proto kdyz se kouknete na film prague spring 68 summer of tanks tak mne v tom filmu uvydite jak kamere predvadim tu jednu s lidskou krvi zakrvacenou vlajku.

no a okamzite pote co kluk dohovoril ke kameramanum se nase demonstrace rozesla na prazsky hrad.

tuto demonstraci muzete schlednout coby dokumentarni klip nejen ze v summer of tanks avsak take i  v unberable lightness of being.
ja si nejsem schopen vzpomenout na ty vsechny myslenky ktere my probihaly hlavou pri nasi ceste na hrad.

vspominam si vsak dobre nato jak nam byl znemoznen pristup na hrad ruskmi tanky a ruskou armadou.

ja jiz nevim kde to bylo a casove pote co nas rusaci rozprchly pred hradem ja a kluk sme sedely v nadvori nejakeho prazskeho domu a snazily se vzpamatovat z vybuchu a strelby ktera nas privedla k dusevni vycerpanosti. ja jiz nedrzel tu krvavou vlajku v ruce jenze mel sem neustaly pocit lepkave lidske krve na mych poticich se dlanich.
byl sem kompletne vycerpan kdyz z domu vysli dve babicky. jedna z nich nam davala napit ze dzbanu sklenicky studene vody no a druha nam davala oblozeny chleba se salamem.
ja sem se s chuti uchopil sklenicky vody a vypil ji naraz. pote vsak si vspominam na hlas jedne s tech babicek ktery mi prichazel do usi coby z jine demense.
JEZ ONI TI TO DA ENERGII.
no ja se uchopil konecky prstu jednoho krajice a zacal hlasite opakovat. ja sem si neumil ruce. ja nemuzu jist.
JEZ POTREBUJES ENERGII ! JIDLO TI DA ENERGII ! JEZ !
me ruce nebyly krvave avsak na svych dlanich sem mel neustaly lepkavy pocit lidske krve.
JEZ !
no a ja neustale nahlas opakoval - ja sem kanibal ja sem nejhorsi tvor na svete.

no a zacal sem jist/

PO mem prichodu na sjezd do podzemni garaze sem si coby nemotorne stoupnul na tkanicku a zavraloral sem coby k pomalemu opadnuti.
procez sem si pote polkeklnul a zacal si zavazovat tkanicku. k memu prekvapedi asy tak ctyri rusaci v tri ctvrtecnich kozenych kabatech se neustale pohybovaly okolo stejneho vozu coby predtim.
ja se snazil zrakem proniknout do vnitrniho sera podzemni garaze a do automobilu zjistit zda v nem maji nejakeho zadceneho cloveka?
vzda;enost ode mne k vozidlu byla vsak dost velka no a pro sero my nebylo mozne prohlednout do vnitrku vozidla.

neustale sem se koukal dovnitrku garaze no a snazil se uvazit co tam ti rusaci u toho vozidla delaly ?
kdyz se mi podarilo zaslechnout za svym tylem priblizujci se vojenske boty.

ja vedel ze bylo nacase se vzdat vnitrku garaze a pokracovat v ceste. kdyz sem se vztycil tak sem ucitil vrytou mezy svimy lopatkami hlaven ruskeho samopalu.

ja sem velice rad ze sem v onech letech nikdy nevydel nejaky rambo co chuck norris film ve kterych by ti dva herci se dostaly lechce z podobne situace v jake sem se nalezl ja.
moje prvni myslenka byla na hmat ktery sem vydel v jinem filmu ktery zobrazoval odzbrojeni vojaka drziciho ti samopal v zadech.

krok jedna
zmocnit se levou rukou hlavne samopalu
krok dva
odtlacit hlaven od sebe a ve stejnou dobu uderit loktem vojaka do solplexu pote coby pakou stocit svou pest do oblyceje protivnika.
krok tri
zmocnit se samopalu a zastrelit protivnika.

ja nemel poneti jak vysoky byl rusak za mymi zady pres to sem vsak si zacal casovat nadchazejci kroky.

ve stejnou dobu vsak take sem uvazoval co pote ?

v garazi pode mnou byli rusaci - prede mnou byli ozbrojene straze ktere mi vpustily dovnitr.
smerem k protetice za dratenym plotem byla stovka nudicich se rusaku kteri by si radi skusily sestrelit hlineneho holuba.
moje jedina moznost byla prebehnout nekolik paru zeleznicnich kolejnic vycnivajcich z bubenecskeho nadrazi.
pote prelest asy tak osmy metrovy plot dratenky coz by mi ucinilo snadnym tercem. no a pote dobehnout k prvnimu ovocnemu stromu velke zahrady o ktere sem nevedel kde s cim sousedi ?

no a pote coby z eteru my dosla myslenka na kterou sem okamzite zareagoval.

ja se otocil - rusak za mnou byl vysoky dle meho predpokladu a ja si byl jisty ze bych ho byl schopen zlikvidovat.
na nisto nasily ja vsak pohlednul rovnou do jeho oci . zvednul jednu dlan ke sve hlave a prohlasil
zarko
no a pote sem neco zazvanil v me nejschopnejsi rustine otocil se od neho a zacal pokracovat ve sve ceste.

ja predpokladal ze rusove a my sly podle stejnych stanov.
ja pri sluzbe coby psovod byl casto pozadan velitelem straze abych dovedl nejakeho vojenskeho vezne na branu kde sem ho predal velitely straze na brane no a ten vezni dovolyl navstevu v mistnosti pro ne vyhrazene.
nase kasarna mela vezeni ve kterem vojensti vezni cekaly na odvoz ke kort marsalovy.
mne dany rozkaz pri prevodu veznu byl drzet vezne tak tri ci styri kroky pred sebou. nedovolit vezni se ke mne priblizit ci se vzdalit.
pri tom kdyby se vezen snazil utect sem mel rici - stuj ! stuj nebo strelim ! varovny vistrel do vzduchu - no a do ctverice vseho dobreho vezen mnel putovat v rakvy na hrbytov.

no a tak proto kazdy krok ktery sem ucinil od onoho rusaka ja mnel dojem ze mi nekdo pridava stokilogramove zavazi na ramena.

nakonec sem vsak stal opet pred strazemi ktere mi vpustily - ja jim podekoval ony mi daly cemu sem se pozdeji dozvedel co byla zvana ruska bila kniha kontrarevoluce.
ja ji prijal avsak po nekolika krocich semji pred sebou zacal trhat dokud sem nedosel k nejblyzsimu rohu ulice.
naces sem zapiskal a vyhodil pairy do vzduchu no a utikal sem jako divoch.

POKRACOVANI ZITRA.

SPATKY na vaclavaku sem si uvedomil ze muj cely svet se okolo mne zhroutil a zmenil se v neuveritelny blazinec.
me svedectvi onoho nestastneho muce ktery byl pasem ruskeho takku nemilosrdne drcen se mnou velice pohlo.
ja premyslel na svoji dvanactku brokovnici lezici necine na kladne v mem satniku.
byl sem ochoten se stat partizanem
momentalne sem vsak byl v praze no a snazil se, se pokracovat v jakemkoli odboji proti okupaci.
dole na vaclavaku blize ke staromaku sem byl svedek tomu jak nasi dva kluci se prikradly zezadu k jednomu ruskemu tanku.
kazdy z tanku mnel na jedne strane pripasany krumpac lopatu a delsi retez. ti kluci odpasaly prvne jeden retez no a zapojily ho mezy pasy dvou ruskych tanku.
pote jeden z kluku odpoutal z tanku jeden z krumpacu no a ostrym hrotem udelal diru do jednoho z dvou sudu s naftou ktere byly pripasane na zadku kazdeho ruskeho tanku.
druhy z dvou kluku pote podpalil nejake noviny a hodil je horici na unikajci naftu ze sudu.
v obou filmech - unberable lightness of being ci prague spring 68 summer of tanks mate moznost schlednout ty vybuchy ktere nasledovaly. pote co plameny dosahly toho sudu z nehoz ta nafta unikala.
zel buhu vsak zadny z kameramanu nemel odvahu byt v prezprostredni blizkosti onech cinu odboje.
kdyby tam nejaci kameramani  byli pote by mohly take zastihnout co nasledovalo pote kdyz ty plameny ktere pohltily cely rusky tank na nekolik minut
upadly pouze na zulove kostky dlazdeni.
k smrti vystraseni rusaci otevrely poklop tanku a se samopaly v rukou zecaly opoustet ty horici tanky.
samozrejmne ze bylo ocekavane ze zacaly strilet na vsechno co se kde pohlo.
mne bylo jasne ze sme je k tomu dohnaly.
no a take poprve sem se musel snazit uniknout blizicim se kulkam.
vspominam si ze sem kricel z plneho hrdla na ty dva kluky - vzdyt zabijime svy vlastni lidi. minil sem tim ty nestlaslivce kteri v nevedomi se dostaly do musky k smrti ustrasenym rusakum.
nevini prazane mi daly vem ze to co ti dva kluci no a ti kteri se po nich zacaly opicit cinily stejny barbarizmus coby rusaci nam.

ono tomu bylo nekde jinde na vaclavaku kde sem narazil nahodou na jednoho sveho znameho z prahy.
oba sme si vymnenovaly nase zazitky dne pod jednim otevrenym oknem ve kterem bylo umisteno radio.
ktere oznamovalo ze po zabrani prazskeho rozhlasu za jehoz barikadou sem byl ono rano vysilani bylo prevedene do podzemi.

hlasatel rozhlasu pote zacal informovat prazany a cleny odboje proti okupaci ze rusove zacaly pouzivat jejich diplomatickych vozu k zatykani nasich predaku jara 68.

ja sem si uvedomil ze kazde rano pri sve ceste do protetiky sem musel prochazer za bubenecskym nadrazi okolo sovetskeho obchodniho zastupitelstvi.
ja vedel o tom ze sovietska ambasada v ulici pod kastany by mi nebyla lehko pristupna nebot byla ve vile vzdalene za vraty uprostred velke zahrady.
avsak pri svych cestach do prace sem vzdy prochazel okolo spousty ruskych automobilu s diplomatickymi znackami.

ja o tom rekl memu kamosovy no a zeptal se ho zda by byl ochoten vypatrat jak by nam bylo mozne informovat ten cesky rozhlas v podzemi o tech poznavacich znackach.
no a ja sem se rozhodl jit k tomu obchodnimu zastupitelstvi a zapamatovat si vsechny mozne diplomaticke poznavaci znacky ktere uvydim.

usnesly sme se ze za tak dve hodiny ci co se sejdem na stejnem miste - kamos se odebral hledat kontakt pro podzemni rozhlas no a ja se odebral k bubenecskemu nadrazi.
ja bezel kdykoli sem mohl avsak zvetsiny sem sel richlym krokem abych se nestal obeti nejake kulky rusaku.
pane ve svych dvaceti dvou letech sem mnel spousty energie.

kdyz se mi po letenske plani podarilo dojit do ulice kterou sem obvykle chodil do prace tak bylo vsude vsechno klidne.
avsak teprve pred krizovatkou za bubenecskym nadrazim sem narazil na dva ruske tanky ktere blokovaly pristup k obchodnimu zastupitelstvi.

ja byl plne odhodlan se nevzdat sveho precevzaneho poslani.

mezi tanky byla rusaky strezena ulicka pouze pro osoby. ja byl velice nastvanej na to ze mi v pomocny vzaly rustinu no a potom se sem za tu dobu co sem delal si vecerne tu normalni devitku se mi rusky moc dobre naucit nepodarilo.
nehlede na to se svou bidnou rustinou ja dosel ke strazim. vylovil sem ze sve kapsy svou obcanku no a snazil se presvedcit straze ze sem udrzovac kotlu v protetice no a ze musim si jit overit tlak v kotlich aby nejak nevybouchly.
jak bylo mozne rusakum cist nasi latinu  nevim ? ono mi vsak uverily.
no a byl sem na sve ceste. k me radosti sovetske diplomaticke vozy staly u chodniku tak coby obvikle.

OPRAVDOVE SOVIETSKE DIPLOMATICKE ZNACKY KTERE SI PAMATUJI DODNESKA.
xx 00 05 - xx 00 06 - xx 00 07  xx 00 26  atd.

pro pripad kdybych byl chicenej tak sem se snazil spolehat pouze na svou pamet no a nikam si ty poznavaci znacky nikam nezapisovat.

vstrebavaje do sebe jednu poznavaci znacku za druhou sem dosel ke sjezdu do podzemni garaze. ono mi bylo mozne v ni zahlednout pocet automobilu.
ono je mozne ze bych nasel v sobe odvahu sejit do vchodu no a zapamatovat si nekolik znacek navic.
avsak k memu prekvapeni ja spatril nedaleko vchodu v podzemni garazi jak se okolo jednoho z vozidel pohybovaly asi kak ctyri rusaci kteri byli obleceni do tri ctvrtecnych kozenych kabatu.
ono mi okamzite napadlo ze mohlo jit o KGB.

ja na vojne v kosicich byl take coby prvni psovod k dispozici nasi ceske kontrarozvedce.
no a vuci tomu sem tam byl u nich mnohokrat v kancelari.
ja vydel u kontrasu poprve vzivote paper shredder no a take i nekolikrat studenty ruske vojenske akademie o kterych mi nasi kontrasi rekly ze sou budouci KGB.
rusaci u nas v kasarnach vsak vzdy byli oddeni do jejich uniforem vojenske akademie.
rusaci v podzemni garazi mi vice mene pripominaly gestapo.

no a proto sem se neodvazil zpomalit v kroku a snazit se vypatrt co tam u toho vozidla provadely ?
rozhodl sem se o pokus o diverzi pri spatecni ceste no a pokracoval v zapamatovavani dalsich poznavacich znacek.

na konci budovy byval velky travnik ve velikosti fodbaloveho hriste pouze bez branek.
onen den mi na tom velkem travniku uvitaly velke vojenske stany. po tech vsech letech se nesnazim odhadovat kolik jich tam vlastne bylo.
pred kazdym stanem sem zahledl do stromecku postavene rusacke samopaly se zasunutymi zasobniky.
praha byla pod marsalovym zakonem takze sem predpokladal ze zasobniky mnely v sobe ostre patrony.
ja uzrel jednoho polonaheho rusaka jak se umyval v nemocnicnim umyvadle.
no a okolo stanu se poflakovala nejmene stovka nudicich se rusaku.

ja zasel do zakrutu ulice z dohledu rusaku sednul si u zdi jednoho domu a opakoval si v hlave ruske poznavaci znacky.
odhaduje jak dlouho by mi to vzalo dojit do protetiky skontrolovat rceny kotel no a navratit se spet pred sjezd do garaze.
 no a tak sem si rozvazal tkanicku u jedne boty pro planovanou diverzi no a vykrocil sem ke spatecni ceste.

Kdyz dojel neopozdeny vlak na kladenske nadrazi tak sem s radosti si vlezl do kupe abych se mohl zbavit te bizarni zceny nadrazniho peronu.
no a sedl si na sedacku s jedinym zajmem ktery byl si opet dat slofika nejmene do ruzine.
o to zda ti ortodoxni zidi ci slovenky take nastupovaly mi nikterak nezajimalo.
moje mysl byla soustredena na moznosti si dodat trochu vice sil pro den troskou spanku navic.

to se mi zdarilo - obvykle bych byl virusen konduktorem od ktereho bych si musel koupit listek. ono rano mi vsak nikdo nevyrisoval.
ono to bylo asy jednu stanici pred bubny ci kde kdyz sem zaslechl konduktora vchazejciho do naseho vagonu rozhlasovat hlasite .
tento vlak nepojede dal a ani se nebude vracet podle rozkazu podle rozkazu sovietskych okupacnich vojsk!

co to ? jaka okupacni vojska ?

no a kratce pote konduktor stal predemnou a zadal mi abych opustil vlak.

kdyz sem vystupoval do prahy z nadrazni budovy tak sem opet namoment dostal pocit ze vkracuji neautorizovane do nejake filmove sceny.

na druhe strane maleho namesti stala necina kolona ruskych tanku. nedaleko nadrazi u krizovatky stal jeden mlady rusky vojak s velkou na hrudi povesenou dopravni ceduli.
rusak byl obklopenej prazany kteri na neho kricely.
co se tu dejje ?
ja sel rovnou k prazanum obklopujcim rusaka a zacal se ptat.

sme pod okupaci.

nekdo zacal rikat ze na vaclavaku zacal odboj proti okupaci. ze tam pry prazane
zacaly stavet barikady.
cert s protetikou - moje rodna zem je pod okupaci hura na vaclavak.

ja byl vzdy dobry chodec no a sem jim do dneska. a tak kdyz mi bylo receno ze v praze neni nadna mestska doprava tak sem se rozesel rychlym krokem do stredu mesta.

za vaclavakem se mi podarilo obevit jednu barikadu pred prazskym rozhlasem
nikdo za ni nebyl ozbrojeny
za barikadou stalo nekolik stovek prazanu/ kdyz sem se mezy ne pripojil tak mi bylo vysvetleno ze ucelem tramvaji a kameonu tvoricich barikadu bylo znemoznit ruskym tankum se dostat do rozhlasove stanice.
rusove pry chteli zabrat prazsky rozhlas aby mohly utisit hlas naseho naroda.
no a nasim ucelem bylo byt coby druhorada humani barikada pred vchodem rozhlasu.
toto bylo pro mne dulezite poslani v tom abych se stal soucasti te humani barikady.

nevim jak to trvalo dlouho pri tom jak sme necine staly a koukaly na vsechny ty tanky a obrnene transportery na vnejsi strane barikady?
ono se mi podarilo mezy nami nedaleko ode mne spatrit jednoho muze obleceneho do hnede kozene bundy pro motocikly s kozenymi kalhoty stejneho strihu.
muj tata od nekoho v hospode koupil asy tak pred rokem od nekoho novou zrovna takovou kozenou bundu no a protoze se mi ta bunda libyla, tak sem ji od taty pro sebe vyzebral.

no a pote nadesel cas kdy jeden z ruskych tanku se rozjel proti nasi barykade no a nepodarilo se mu prejet pres jednu z tramvai tvorici nasi barikadu.
mezy nami vsemy za barikadou prineslo mnozstvi vikriku radosti.
nekolik pokusu pote prvni no a druhy tank byli mezy nami
.
v jednom okamziku se mi podarilo spatrit jak onen muz v kozene bunde coby moji upadl pod pas jednoho ruskeho tanku. neustale udrzuje svou cervenou motociklovou helmu jaw v jedne ze svych rukouch.
no a pote sem ho vydel pozvolne mizet pod tim takkem jak ho drtil di lidskeho livance.
ono mi pro hluk tanku nebylo mozne slyset muzovy vikriky bolesti.
vsude byl okolo mne ohromny zmatek.
ja vsak stal skoprnely v touze najit v sobe silu abych mohl k tomu tanku priskocit no a toho nestastnika vyprostit zpod jeho pasu.

pote co sem spatril ze tank zamiril na me tak sem se instinktem zacal zachranovat sam sebe.
jak sem se dostal v tom vsem zmatku ven ze zabarikadou se jiz nepama tuji.

( jelikoz je u nas pomalu jedenact v noci a ja pro zlomenou pazi musim rano do nemocnice tak pro dnesek musim ukoncit )
POKRACOVANI - ZITRRA.













0

Ja vydel tonto dokumentarni film az tady v Kanade nekdy v osumdesatych letech v
nasi televizy pod timto jmenem.
asy tak rok predtim sem jen tak nahodou asy tak ve dve hodiny rano po svem prichodu domu pustil televizy na obrazovce se objevil stul na kterem byly odlozene dve sklenicky na vino ktere se pri nejakem rachotu zacaly cinkat.
rachot a cinkani sklenicek mi okamzite pripomel rachot mamincina porculanu a sklenicek na vino doma na kladne.
pristi zcena nasledovala ruskym tankem s bilym pasem projizdeje nejakou malou ulickou prahy.

tento film se u nas jmenuje - unberable lightness of being.

tento film mam zde doma v dvd avsak nebyl sem ho do dnesni doby schopen schlednout bez toho abych nemel brake down,
v dobe kdy mi tento film privedl do pts flash backu - musite mi odpustit v tom ze sem se tuto vsechnu terminologii naucil az tady v kanade.
no a nevspominam si ze bych se kdy s ni setkal za sveho zivota u vas v ceskoslovensku.
sem byl schopen verit ze ja sem byl vzorem pro hlavni charakter onoho filmu nebot verim v to ze tesne pred nasim rozchodem s demonstraci mirici na prazsky hrad v zajmu ukazat presidentu republiky zakrvacene ceskoslovenske vlajky
ja v kruhu sedicich prazanu sem rekl ze nevim co bude avsak ze memam zajem zemrit ve svem veku nebot ze do one doby se mi podarilo mit sex pouze s dvouma zenskejma.
no a charakter filmu take mnel neustale ve filmu sex  naicasteji s dvema zenama.

hlavni duvod k mym halucinacim vsak byl ten televizni dokumentarni film prague spring 68 summer of tanks.
to proto ze v tomto filmu me muzete schlednout v close up jak kameramanum stojicim na schodech k narodnimu museu no a ja jim predvadim jednu z tech ceskou lidskou krvi prosaklou tu ceskoslovenskou vlajku.

ja mam velky problem s obouma filmama to proto ze je na nich napsane ze vsechny dokumentarni snimky byly natocene cechy na nejakych malych kamerach no a mne se neustale zda ze muj kolega hovoril tem filmarum co mi nafilmovaly s tou zakrvacenou vlajkou v anglictine.

take pote ja tento fil nemam no a touzim po nem leta letpuci avsak se mi ho do dnesni doby nepodarilo obdrzet.

MYSLIM ZE BY BYLO MOUDREJSI VAM POPSAT JAK TO VSECHNO SE MNOU BYLO TEN OSUDNY DEN ?

ja v dobe kdy sem zacal bydlet nacerno na kolejich karlovy university ve vetrniku sem velice malo jezdival kazdy den na kladno.
na kladno sem jezdil pravidelne v nedely abych ,ohl k tetam na obed no a dostat zato nejake penize.
jinak sem jezdival domu pres noc kdyz sem mel v zapotrebi vice penez.
muj zivot v praze byl dot extravagantni.

no a tak take onu noc pred ruskou invazi sem sel spat ve svem pokoji na kladne na druhem patre v pruchodni ulici kam se moje rodice prestehovaly kratce pred mym odchodem na vojnu.
ja tam mel svuj vlastni pokoj s vihledem na hlavni ulicy naproti stare kladenske sokolovny.
jelikoz zem musel velice brzy rano vstavat abych mohl ranim vlakem do prahy a do prace v sest rano do protetiky praha.
tak sem zalezl do postele nejdy v jedenact vecer.

ono tomu bylo nekdy okolo pul noci kdyz velice nizko nad strechou naseho domu preletelo nejake velke letadlo.
v kuchyni na polici jak tomu moje mama vzdy rikavala - moje vybava - se rozchrastil vsechen porculan a sklenice na vino.
ja verim ze sem byl jiz ponoreny do snu kdyz mi rachot letadla nemyle probudil.
neocekavany hluk mi velice nastval
no a pri snaze se opet ponorit do spanku stejna scena se opakovala ja zakricel pres kuchyni ze sveho pokoje do pokoje mych rodicu.
co se to do hajzlu deje ? lidi tady museji spat !
moje matka na mne zavolala spatky z jejich pokoje. to sou asy nejaky vojensky manevry jdi spatky spat.
ja byl vsak velice rozrusenej.
kratce pote sem slysel nejakyho chlapa neco kricet na ulicy s plnyho hrdla mne vsak nebylo mozne rozlustit slova.

kazdy den v praze tim co republice prineslo jaro 68 byl pro mne novym zazitkem.
no a ja mnel pred sebou dlouhy den.
osum hodin prace v protetice - pote odpoledne stravit se svou prazackou no a vecer se jit opet nekam ucit o muzice do nejakeho nocniho klubu.

rano se mi podarilo vstat vcas byl sem vsak vycerpan tou stratou spanku. kdyz prijela kladenska mandelinka kterou sem mel dojet na vlakove nadrazi tak v ni sedel pouze jeden cestujci. ktery tise hovoril o necem s ridicem
to ze kazde rano obvykle stejnou mandelinkou jezdivalo vice cestujcich mi moc neprekvapilo. byl sem tomu rad nebot sem si mohl fit dat slofika na nekolik vice minut.

po prijezdu na nadrazi ja sel rovnou na peron otevrenou branou vedle nadrazi pokladna pro listky byvala vatsinou otevrena v sest rano a cestujci nastupujci na vlak z chomutova do prahy si zvetsiny kupovaly listky od konduktore ve vlaku.

BUZARNI SCENA.

ja nevim jestly ste nekdy vydeli nejaky film o exodusu zidu z nemecka pred vypuknutim druhe svetova valky ?
ja ano.
ja pri vstupu na kladenske nadrazi to osudne rano dostal pocit ze sem vstupoval na scenu nejakeho se natacejciho filmu.
no a nemohl sem si pomoci se nerozhlednout zda na nejake strane uzrim osvetlovace a producentsky stab.
nikdo vsak nikde nebyl pouze ta bizarni scena.

na peronu v kruhu stala skupinka ortodoxnich zidu. ja na kladne nikdy zadneho ortodoxniho zida nevydel.
pote se mi podarilo uzrit na lavicy u nadrazni budovy skupinku slovenek ve slovenskych krojich.
tyto slovenky prodavaly v praze na ulici jejich ostepky. nikdy vsak take na kladne.

co se tu proboha deje ?

ja nebyl schopen vsak naleznout na to zadnou odpoved nebot sem byl pouze jediny kladenak na kladenskem nadrazi.

ja verim ze sem byl u vas v republice velkym stastlivcem vuci mnohym z vas.

moje stestim byly me tety.
v dobe kdyz sem zacal chodit s tou prazackou o ktere sem napsal katedralu tak mi tety zacaly zvat kazdou nedely k nim na obed.
moje obe tey byly viborne kucharky.
no a tak kazda teta pro mne uvarila jiny chod jidla no a ja musel snist neco od obou tet.
tety se mi po obede vzdy zeptaly ktere z dvou jidel mi chutnalo vic ?
no a jelikoz pro pikantnost jidel mi nebylo mozne uprednostnit jedno jidlo pred druhym tak mi pote kazda z tet dala sto korun na nedely abych mohl vzit tu svou prazacku nekam.
ja rad pil smichovskou desitku ktera v tech letech stala tak neco coby korunu sedesat.
dobra flaska vina tak ctyricitku.
ja mel proste prachu jako smeti.
no a po obede sem musel jit k babicce poslouchat moji klanovou minulost - babicka mi rekla mnohokrat jak jako mala holka jezdila s mim pradedou kocarem nekam na statek kde pradeda ukazal holi na nejakyho cunika a naridil statkari aby toho cunika zabil pulku ho prodal raznikovy no a druhou pulku privezl vecer prababicce do kuchyne.
babicka mi vypravela jak si jako mala holka kupovala na ulicy pecene kastany ktere neustale horke si v kornoutu strcila do stuclu.
no a nechala si jimy hrat ruce v zime dokud neochladly no a potom je snedla.
babicka mi po tech vypravenich vzdy rikaly ze mi tety kazi no a dala mi pouze zisku.

ja dost posledni dobou premyslim o americanech kteri pri svych primery nominacich v pripade demokratu neustale pouzivaji slogan ( it is time for change )
kdyz ja byl v praze na jare v 68 roku tak pote take z velke casti vuci tomu ze sem byl v neustalem styku se studenty s karlovy university ( byvalimy cleny kladenske rockove skupiny the beatus a jeji priznivcy take nyni studenty ) ja nebyl schopen odolat vire v komunismus s lidskou tvari. cela praha no a snad i republika byla v nadseni a touze po novych zmenach.
ja si vzpominam ze sem obcas narazil na negativne tendence nejakych rodaku kteri advokovaly mne se nelibici ideologicke tvrzeni.
ja v onech letech byl vsak velky idealista no a mnel sem neotresnou viru v cesky narod.

stal sem se soucasti hnuti hippisaku na staromestskem namesti - jednou vecer ve gbelich pri gigu primitivu pan fiala manazer skupiny mi dal svoji vizitku a rekl mi coby novy textar ktery se uci o prazske rokove scene. ukaz tuhle kartu ve vchodu a rekni jim ze mas ode mne autorizaci chodit zdarma do therehokoli nocniho klubu a mit pristup za scenu.
to se mi libylo no a ono to pro mne pracovalo.

kratce pred prichodem rusaku sem i zacal bydlet nacerno na kolejich karlovy university ve vetrniku.
muj zivot kvetl na jare 68 ja jiz nebyl schopen ani verit ze sem kdy chtel republiku opustit pro tuhle zemi kde ziju dnes.

ja zacal chodit s jednou prazackou ktera studovala na hudebni konzervatori piano a steparinu.
moje fotky se zacinaly dostavat bezne do novin coz mi i zvysovalo popularitu na kladne.

jedno odpoledne kdyz sem zasl s byvalimy kluky s the beatus do jedne hospody na nerudovce se mi podarilo se seznamit s jednim mnou idealizivanym ceskym textarem ktereho sem pokladal za spicku textarskeho umeni.
ja mu nechal cist sve texty asy tak mesic pote byvaly bubenik z the beatus mi rekl ze slysel muj text na radiu.
ja si letel pro desku - no pisnicka tam byla avsak na misto meho jmena tam bylo jmeno toho predtim mnou idealizovaneho textare.
hodne lidi mi doporucovalo abych ho soudil. ja se vsak netouzil proslavit coby textar tim ze bych soudil jednoho z prednich ceskych textaru.
no a take sem neveril soudum kteri by co nejspise zacaly ohlasovat moji pomocnackou minulost coby muj protiklad.

















9

tento tyden mi vesel v < relativenewz.ca > dlouhy fejeton o vasi republice.
nazev = reflections: 1968 versus 2008