Občas mi asociuje životní zkušenost písnička, ted jedna od Leoše Mareše. Je to asi to nejhorší, co může člověk zažít. Chtěl jsem ti udělat radost a překvapit tě...Nenašel jsem tam, kde jsi mi říkala, že budeš. V hlavičce mám teď milion myšlenek..převládají ty katastrofické. Celou cestu zpět přemýšlím, kde může být moje štestíčko...proč mi neříká, co ji trápí, proč mi vlastně nedůvěřuje a neříká mi spoustu věcí. Dáváš mi tolik lásky, že ji někdy nestihnu ani pobrat...ale
Připusti si protějšek jenom natolik blízko k tělu, kolik bolesti od něj dokážeš unést.
Chlad nění jenom vypočítavost, arogance a povrchnost, je to nejdokonalejší obranný prostředek
Chlad nění jenom vypočítavost, arogance a povrchnost, je to nejdokonalejší obranný prostředek