Mrazík:
Co štědrý den přichystá,
děda mráz je sadista.
Místo dárků v košíčku,
nese dětskou hlavičku.
Ze stromečku visí střeva,
z lustru zase noha levá.
Tatínkovi z břicha vidle trčí,
maminka se v koutku krčí.
Dojde však i na ni,
mrazík jí motorovkou hlavu krájí.
Děda proklouznout se snaží,
mrazík ho však chytne na zápraží.
Usekne mu nohu rýčem,
dobije ho francouzským klíčem.
Mrazík má teď dlouhou chvíli,
kolemjdoucí z okna střílí,
Kulku chytil skoro každý,
někdo bude mrzák navždy.
Mrazík vyšel na ulici,
v podpaží má brokovnici.
Ke střelbě má dobrý důvod,
spatřil velký dětí průvod.
Čí jsou ruce, čí jsou záda,
děti nikdo neposkládá.
Zbytek kropí kulometem,
volaje: "Krásné svátky dětem!".
Někdo se však ješte plazí,
mrazík po něm granát hází.
Velký výbuch, vyšleh plamen,
s dětmi je v tu ránu ÁMEN.
Kolemjdoucí trpí strašná muka,
v břichu vězí cizí ruka.
Mrazík v těle chvíli šátrá,
pak najisto vytrh játra.
A teď, se šíleným výrazem,
vylévá benzín na zem,
na plácek před školkou,
kde si hrají malé děti.
Děti vidí mrazíka,
každý za ním utíká.
Běží jen za dědou mrázem,
a ten pouští sirku na zem.
Děti hoří jako listí,
mrazík zatím zbraně čistí.
Tady svou práci dokonal,
a teď může jít o dům dál!!!