Myslím, že byl štědrý den
A venku padal sníh,
Vždy když padá hvězda,
Jedno srdce přestane bít.

Myslím, že byl štědrý den,
A venku padal sníh,
Velké modré oči,
A děvčátko na ulici.

Špinavé blond vlasy,
A otrhané hadry,
Nemohla jít domů,
Dokud nepřinesla prachy.

Její otec alkoholik,
Matka dávno po smrti,
Ona mrzla venku,
A prodávala zápalky.

Sníh pálil její dlaň
Ale každý to ignoroval,
Nikdo si jí nevšímal,
Nikdo neslyšel její pláč.

Nikdo si jí nevšímal,
A Všichni v teple doma,
Svíčky teplo z krbu
Smích a dokonala rodina.

Osvícená okna,
Dárky zpěv a spousty jídla,
A venku jenom zima,
Chlad a rozpraskaná chodidla.

Její duše smutek,
Opuštěné ulice,
Její duše chlad,
Malá prodavačka zápalek.

Osvícená okna,
Slova nevyřčená prosba,
Na nebi padá hvězda láska,
Dlouhá bílá chodba.

Ref.

Ta dívka byla anděl,
který uhořel
zbyl jenom stín
Tak kdo jí odpustí,
Že neuměla žít
A chtěla trochu víc
Tak kdo jí odpustí…?

Ta dívka byla anděl,
Který uhořel,
Zbyl jenom stín,
Tak kdo jí odpustí…
Že neuměla žít,
A chtěla trochu víc
Tak kdo jí odpustí…?


Myslím, že byl štědrý den,
A venku padal sníh,
který zabil její bolest
odnesl její sny,

ona jako stín,
jako náznak věčně prázdná,
neví co je láska,
mladá holka sotva patnáct,

prosím zastav,
uslzené oči,
sníh, sněhové vločky,
sny,bolest ve (v)očích

nezbylo jí vůbec nic,
jenom život jenom dech,
otrhané šaty
poslední krabička zápalek.

Chtěla se jen zahřát
a tak hoří další sirka,
její tělo nic,
její tělo pořád zima,

bála se toho tepla,
ví že nepřinese prachy,
její otec jí zas zmlátí,
už se nechce vrátit,

už to nechce zpátky,
život je tak krátký,
nepoznala rodinu,
nikdy neřekla tati,

už to nechce zpátky,
a teď umírá strachy,
zbyl jí jenom život
a poslední tři zápalky.

Refrém

Ta dívka byla anděl,
Který uhořel,
Zbyl jenom stín,
Tak kdo jí odpustí…
Že neuměla žít,
A chtěla trochu víc
Tak kdo jí odpustí…?

Ta dívka byla anděl,
Který uhořel,
Zbyl jenom stín,
Tak kdo jí odpustí…
Že neuměla žít,
A chtěla trochu víc
Tak kdo jí odpustí…?


Myslím, že byl štědrý den,
A venku padal sníh,
a jedna malá holka
Držela tři sirky,

Poslední tři sirky,
Takže poslední tři vize,
Poslední tři sirky chlad,
Končí její příběh,

Zapálila první,
A přestala být zima,
Vidí sebe u stolu
Jídlo teplo rodina,

Konečně má všechno
To co jí život odepřel,
Ale jak sirka zhasla,
Tak obraz zmizel,

Tak škrtá druhou sirkou,
Vánoční přání
A zase vidí sebe,
Vidí dárky drží nový šaty,

Natahuje ruce smích,
Probrala se ze snu,
Chce se vrátit zpátky
A tak škrtá další sirku,

poslední sirku
a vidí svoji mámu,
jak natahuje ruce
říká dnes se vrátíš domů,

myslím že byl štědrý den,
a venku padal sníh,
a ta dívka byla anděl
a já splnil její sny.

Refrém

Ta dívka byla anděl,
Který uhořel,
Zbyl jenom stín,
Tak kdo jí odpustí…
Že neuměla žít,
A chtěla trochu víc
Tak kdo jí odpustí…....?

Ta dívka byla anděl,
Který uhořel,
Zbyl jenom stín,
Tak kdo jí odpustí…
Že neuměla žít,
A chtěla trochu víc
Tak kdo jí odpustí…?


Přišel nový den a bledé slunce svítilo na zledovatělou cestu, kde lezelo bezvladne tělo...

Všichni kolemjdoucí ji litovali, ale tehdy už byla mladá prodavačka zápalek daleko.

to dite bylo chudak ktery nemelo penize a prodavalo zapalky