roxygirl..

14.Květen 2008

Platonická láska

Spousta lidí si myslí, že je to jen důkaz nedospělého chování. Já však jednu platonickou lásku poznala. A poznala jsem ji v době, kdy mě bylo zle, byla jsem smutná a osamělá. Přišla nádherná osobnost, která mě naprosto upoutala. Dívky se většinou zamilovávají tímto typem lásky do filmových hvězd a do zpěváků. Ale málokterá má možnost se svým idolem mluvit, stát vedle něho a dívat se mu do očí. Ještě před týdnem bych vám řekla, že to je absurdní a dětinské, ale teď řeknu jen, že je to krásné a dá vám to novou sílu do života. I když vím, že ho už v životě neuvidím jsem vděčná, že jsem ho mohla poznat. Poznala jsem totiž člověka, kterého jsem si vážila už během pohých 10ti minut našeho rozhovoru. Člověk by neřekl jak moc záleží na tom jak člověk mluví. Přesto právě to mě uchvátilo, uchvátil mě nejen tvůj přízvuk, ale i to že jsi mluvil spisovně a opravoval si moje špatná slova. Za celý rozhovor si neřekl „vole“ což se u kluků tvého věku nevidí. Moc jsem si vážila také toho, že ten večer jsem tam pro tebe byla jen já a ty pro mě. Lidé okolo nás nezajímali, já se dívala do tvých modrých očí a ty si se na mě usmíval. Nikdy nezapomenu na ten pohled předtím než se naše ústa propojila, byl nádherný. Tvoje polibky byly něžné, ale žhavé a vášnivé. Byl to ten nejnádhernější večer jaký jsem kdy zažila. A to nejkrásnější zamilovaní, bohužel i to nejkratší. Teď musím zapomenout, ale vzpomínky na tebe ve mně budou žít dál a já budu žít také. Budu žít tak jako do teď, ale štastnější a vyrovnanější. To vše mi dal jeden večer s tebou. Děkuji ti.

23.Srpen 2007

uspokojeni nebo jistota

Často si pokládám tuto otázku a myslím, že nejsem jediná. Kolik z nás už se ptalo sami sebe mám raději udělat to co vím že je pro m 100 % dobré a že s tím budu v rámci možností spokojená. Nebo mám dát nohu na plyn a pořádně na to šlápnout sebrat svoji odvahu odvázat se a být ta nejštastnější.....nemusí to vyjít a to víme všichni přesto nám nestačí být štastní musíme být ti nejštastnější. Já tohle štěstí zažila byla jsem po mnoho měsíců tou nejštastnější dívkou pod sluncem bohužel čím víc člověk má štěstí tím je mu to málo. Chtěla jsem stále víc a nakonec mi nezbylo vůbec nic. Já jsem vždy byla člověk spontální který šel do všeho na plno a mnohdy o důsledcích svých činů nepřemýšlela a to byla má chyba. Člověk, který mě dělal tou nejštastnější osůbkou najednou zmizel. Byl mojí oporou mým přítelem a samozřejmě i láskou. Dřív když byl semnou byl také blaznivý a spontální jako já i teď v něm někde hluboko dřímá dušička kluka ale dospěl tím jak sem mu moc ublížila i on ublížil mě ale ne tak jako já jemu. Ví, že mě to moc mrzí a že bych to nejraději vzala zpatky ale moc mi to nejde a spíš ještě dělám víc chyb. Je mi to líto. Vím, že je ted štastný a vím že on si zvolil cestu jistoty. Doufam že jednou taky dospěju a nebudu chtít jen to uspokojení ale jistotu.

20.Srpen 2007

jen tak na úvod

Tak jen tak na začatek napíšu pár slůvek, protože se za chviličku chystám do práce takže nějaký článek sem šoupnu až bude čas a nemyslete si že to bude nějaka nuda....ja sem strašná herečka a mohla bych klidně psát scénáře k těm nekonečnejm vymejvárnám mozkům kterejm se říká telenevoly.....takže těště se .......