roxygirl..

Často si pokládám tuto otázku a myslím, že nejsem jediná. Kolik z nás už se ptalo sami sebe mám raději udělat to co vím že je pro m 100 % dobré a že s tím budu v rámci možností spokojená. Nebo mám dát nohu na plyn a pořádně na to šlápnout sebrat svoji odvahu odvázat se a být ta nejštastnější.....nemusí to vyjít a to víme všichni přesto nám nestačí být štastní musíme být ti nejštastnější. Já tohle štěstí zažila byla jsem po mnoho měsíců tou nejštastnější dívkou pod sluncem bohužel čím víc člověk má štěstí tím je mu to málo. Chtěla jsem stále víc a nakonec mi nezbylo vůbec nic. Já jsem vždy byla člověk spontální který šel do všeho na plno a mnohdy o důsledcích svých činů nepřemýšlela a to byla má chyba. Člověk, který mě dělal tou nejštastnější osůbkou najednou zmizel. Byl mojí oporou mým přítelem a samozřejmě i láskou. Dřív když byl semnou byl také blaznivý a spontální jako já i teď v něm někde hluboko dřímá dušička kluka ale dospěl tím jak sem mu moc ublížila i on ublížil mě ale ne tak jako já jemu. Ví, že mě to moc mrzí a že bych to nejraději vzala zpatky ale moc mi to nejde a spíš ještě dělám víc chyb. Je mi to líto. Vím, že je ted štastný a vím že on si zvolil cestu jistoty. Doufam že jednou taky dospěju a nebudu chtít jen to uspokojení ale jistotu.