23.Prosinec 2007
  •  

    Hoplá srdíčko hoplá, to tě jen láska do prdele kopla
  • Život je nejlepší boxer. Uděluje člověku ty nejtěžši rány
  • S kazdym klukem 14 dni. 14 je strasne moc, staci proste jedna noc!
  • Nechce se ti delat?... nedelej... mas hlad? nemas co jist?...mels pracovat...
  • Vesele jen vesele zivot musis brat..kdyz se tvaris kysele,kdo Te ma mit rad??
  • Az ti bude tak 110, prijde buh a zmackne RESET!
  • Svetlo na konci tunelu muze byt i blizici se vlak.
  • Usmívej se!Zítra bude hůř .... A pozítří možná ani nebude
  • Láska je požitek,láska je slast,kluci sou dobytek,ať žije chlast
  • Kdyš lásku-tak s citem,kdyš kluka-tak s bytem,kdyš flámovat-tak do rána,kdyš ostuda-tak pořádná
  • Nic se ti nedaří,nic ti nejde?lehni si na silnici ono to přejde
  • Lenin řekl : Učit se,učit se,učit se..
  • A já říkám : Zhulit se, zhulit se, zhulit se!
  • Je těžké býti debilem, konkurence je vysoká!
  • vložil: s.a.s.i.k01 ¤ Komentářů (1)

    Mno tg toe husty.. ae musite si to přečíst až do konce laughing..

    Zdroj> Domushka

      *tw048Popelce je nyní 95 let. Poté, co prožila život s nyní nebožtíkem princem, sedí dnes na terase, v houpacím křesle a pozoruje svět se svým kocourem Bobem.


    Jednoho slunného odpoledne se před ní zničeho nic objeví pohádková babička.
    Popelka se podiví: "Babičko, co Ty tu deláš po všech těch letech?"
    Babička odpoví: "Popelko, od doby, co jsem Tě viděla naposledy jsi vedla příkladný
    život a já bych Ti za to dnes chtěla splnit tři přání."

    Popelka byla překvapená, zamyslela se a povídá: "Víš, babičko, princ byl skvělý člověk, ale mizerný investor. Dnes tu žiji z ruky do úst z mizerného důchodu. Pomohlo by mi, kdybys mě učinila bohatou."

    V tu ránu se její houpací křeslo proměnilo ve zlato. Popelka ani nedýchá a děkuje babičce.

    Babička odpoví: "To je maličkost, jaké je Tvé druhé přání?"

    Popelka se podiva na své křehké tělo a říká: "Přála bych si být zase mladá, krásná a plná energie, jako jsem bývala."

    Přání se v mžiku stane realitou, Popelka je zase krásná a v těle cítí příjemné mrazení, jaké již po léta nepocítila.

    Babička se zeptá ještě jednou: "Máš poslední přání, co by to mělo být?"

    Popelka pohlédne na vyděšeného kocoura v rohu a praví: "Nemohla by jsi proměnit Boba v pohledného muže?"

    Jako zázrakem se Bob protáhne a stojí před ní tak krásný muž jakého ještě svět neviděl.

    Babička pogratuluje Popelce, popřeje jí šťastný nový život a zmizí tak náhle, jak se objevila.

    Bob a Popelka se po sobě chvíli toužebně dívají, Popelka beze slov zíra na nejkrásnějšího muže jakého kdy spatřila. Tu se k ní Bob přiblíží a vezme ji do svých silných paží. Přitáhne si ji k sobě a ona cítí ve vlasech jeho horký dech, kdyz šeptá:"
    .

    .

    .

    .

    "Vsadim se, že lituješ toho, že jsi mě nechala vykastrovat."

    vložil: s.a.s.i.k01 ¤ Komentářů (0)