karel čapek nadčasově, podruhé!
26.Leden 2014Nuže, poučme se tedy o tom, čemu se vědecky říká duševní život u zvířat. Ten dlouhý pán s vlajícím vousem černokněžníka, který právě burácí na pódiu, je slavný profesor Dubosque; zdá se, že potírá nějakou zvrácenou teorii kteréhosi váženého kolegy, ale tuto stránku jeho výkladu nemůžeme dobře sledovat. Teprve po delší chvíli pochopíme, že ten vášnivý černokněžník mluví o vnímavosti Andriase pro barvy a o jeho schopnosti rozlišovat různé barevné odstíny. Nevím, zda jsem to dobře pochopil, ale odnesl jsem si dojem, že Andrias Scheuchzeri je snad poněkud barvoslepý, ale že profesor Dubosque musí být hrozně krátkozraký podle toho, jak zvedal své papíry až k tlustým, divoce blýskajícím brejlím. Nato mluvil usměvavý japonský učenec dr. Okagawa; bylo to něco o reakčním oblouku, jakož i o úkazech, které nastanou, když se přetne jakási senzorická dráha v mozku Andriase; potom líčil, co Andrias dělá, když se mu rozdrtí ústroj odpovídající ušnímu labyrintu. Nato profesor Rehmann podrobně vysvětloval, jak Andrias reaguje na elektrické dráždění. Nato se strhl jakýsi vášnivý spor mezi ním a profesorem Brucknerem. C’est un type, tenhle profesor Bruckner: malý, zlostný a téměř tragicky živý; mimo jiné tvrdil, že Andrias je smyslově stejně špatně vybaven jako člověk a vyznačuje se stejnou chudobou instinktů; čistě biologicky vzato, je prý to právě tak úpadkové zvíře jako člověk, a podobně jako on hledí svou biologickou méněcennost nahradit tím, čemu se říká intelekt. Zdá se však, že ostatní odborníci nebrali profesora Brucknera vážně, asi proto, že nepřetínal žádné senzorické dráhy a nevysílal do mozku Andriase žádné elektrické výboje. Nato profesor van Dieten pomalu a téměř bohoslužebně líčil, jaké poruchy se jeví u Andriase, kterému byl odňat pravý čelní mozkový lalok nebo okcipitální závit na levé straně mozku. Potom americký profesor Devrient přednesl –
Promiňte, nevím opravdu, co přednesl; neboť v tu chvíli mi počalo vrtat hlavou, jaké poruchy by se asi jevily u profesora Devrienta, kdybych mu odňal pravý čelní mozkový lalok; jak by reagoval usměvavý dr. Okagawa, kdybych ho elektricky dráždil, a jak by se asi choval profesor Rehmann, kdyby mu někdo rozdrtil ušní labyrint. Pocítil jsem také jakousi nejistotu, jak je to vlastně s mým rozlišováním barev nebo s faktorem t v mých motorických reakcích. Mučila mne pochybnost, máme-li (v přísně vědeckém smyslu) právo mluvit o svém (míním lidském) duševním životě, pokud jsme jeden druhému nevykuchali mozkové laloky a nepřeťali senzorické dráhy. Měli bychom se vlastně na sebe vrhnout se skalpely v rukou, abychom navzájem studovali svůj duševní život. Co mne se týče, byl bych ochoten v zájmu vědy rozbít brejle profesora Dubosqua nebo pouštět elektrické výboje do pleše profesora Dietena, načež bych uveřejnil článek o tom, jak na to reagovali. Abych řekl pravdu, dovedu si to živě představit. Méně živě si dovedu představit, co se při takových pokusech dálo v duši Andriase Scheuchzeri; ale mám za to, že je to nesmírně trpělivý a dobrácký tvor. Žádná z přednášejících kapacit totiž neřekla, že by se chudák Andrias Scheuchzeri někdy také rozzuřil.
Nepochybuji, že První kongres obojživelníků ocasatých je znamenitý vědecký úspěch; ale až budu mít volný den, půjdu do Jardin des Plantes rovnou k nádržce Andriase Scheuchzeri, abych mu potichu řekl: “Ty, Mloku, až jednou přijde tvůj den... tak ne aby tě napadlo vědecky zkoumat duševní život Lidí!” napsal/a: shaman1984 13:29 Link komentáře (0)Dva měsíce nato jsem hrál v šachy s panem Bellamy v hale hotelu France v Saigonu; to už jsem ovšem nebyl najatým námořníkem.
“Koukejte se, Bellamy,” řekl jsem mu, “vy jste slušný člověk, a jak se říká, gentleman. Není vám někdy proti srsti, že sloužíte něčemu, co je v podstatě nejmizernější otrokářství?”
Bellamy krčil rameny. “Mloci jsou Mloci,” bručel vyhýbavě.
“Před dvěma sty lety se říkalo, že negři jsou negři.”
“A nebyla to pravda?” řekl Bellamy. “Šach!”
Tu partii jsem prohrál. Připadalo mi najednou, že každý tah na šachovnici je starý a byl už kdysi někým hrán. Snad i naše dějiny už byly kdysi hrány, a my taháme své figurky stejnými tahy k stejným porážkám jako kdysi. Možná že právě takový slušný a tichý Bellamy lovil kdysi negry na Slonovém pobřeží a vozil je na Haiti nebo do Louisiany, nechávaje je chcípat v podpalubí. Nemyslel tím tehdy nic zlého, ten Bellamy. Bellamy nemyslí nikdy nic zlého. Proto je nenapravitelný.
“Černý to prohrál,” řekl Bellamy uspokojeně a vstal, aby se protáhl...K. Č. napsal/a: shaman1984 13:01 Link komentáře (0)
moje léto! ... léto?
06.Červenec 2007jaj, léto je dávno tu, no já si to ale moc neužívám... práce je práce, zabírá hodně času a fyzických sil... těch psychických už teda moc nemám :-) navíc všichni známí mají studijní volno, to pak snáším ještě hůř... volný čas využívám většinou k zábavě, ale po pár poslednich akcich se mi trochu zkřivil úsměv :-/ určitě nejvíc sem se těšil na párty v olomouci. že přijede subfocus vím z netu už dávno,ale protože sem pesimista, do poslední chvíle nevěřím... z ooobrovské skupiny lidí, která měla jet do olomouce, zbyli dva - já a Martin :-(
začalo to dobře, dokonce mě šéf pustil dřív z práce, ale jen kvůli tomu, že sem makal jak blázen a co se mělo udělat se udělalo... no únavu sem zatím necítil... na nádraží v ostravě přijíždím tradičně na poslední chvíli,kupujeme lístek a za hvizdu píšťalky nastupujeme do vlaku.... do PLNÉHO vlaku, takže sedíme v chodbičce, ale nálada je dobrá. po delší cestě, než slibuje jízdní řád(normálka...) jsme v olomouci. spolu s námi dorazil odporný šedotmavomodrý mrak. ale jsme jak sluníčka, jdeme přece na subfocuse!chvíli se dohaduju s Marťou, jak tam pojedeme, ale nakonec se chceme stavit pro nějaké energrtické drinky, takže hledáme obchod...nějak zbombená je olomouc,graffiti sou všude,fotím nějaké legaly, nějaké ilegaly... nakonec se dostaneme do zapadlého kauflandu, nakoupíme energii v plechovkách a hurá do AMC klubu!
tady byl problém č. 1: sotva sme vylezli, začalo z toho hnusného mraku hnusně lít :-(
teda čekáme na zastávce a náhodou se zeptáme kudy do klubu. musím přiznat, že sem si připadal divně, když už asi po desáté těch pár lidí opakovalo přesnou trasu do klubu... když myslím, tak mi ochabuje ksicht, znamená to že vypadám jako nechápavý blb, ale není to pravda,mozek jede na plné obrátky :-) takže, snažil sem se zapamatovat si cestu, do otho sem přemýšlel co se stane když nastoupí revizor a jěště sem poslouchal co mluví Martin :-) to nemění nic na tom, že po tomhle zážitku si myslim, že lidé v olomouci jsou příjemní a sdílní.
ze zastávky do klubu sme maximálně zmokli, ale náladu nám měl spravit velvet. nespravil... nevim co se stalo, ale chutnal hrozně :-( před klubem se povaloval párek opilců( a kdoví čeho ještě...) a proto mě překvapilože patří k organizátorům. cena byla luxusní, zase sem se zamyslel-přijede vůbec?za tuhle cenu?
uvnitř to bylo bezva, až na hnusné čepované pivo a drahou třetinku lahvové plzně :-/ v klubu bylo v tech 21:30 asi deset lidí.v sále už hrála hudba, já Martin a dj sme tam ale byli jediní...
zahráli sme fotbálky, já sem trochu poskákal na nějaké reggae a hip hop, co se tam ze startu hrál, pak se to začalo plnit, hráli další dj´s: lucky a spoggue.ale maximální rozbíječ byl pixie!!!!!! pařil sem až hrůza, pivko za pivkem, už mi bylo jedno že je to taková břečka. no a pixie mě rozbil... :-( otravoval sem dívky, kterým to asi nebylo milé, a co mě nejvíc dostalo-na subfocuse sem kalil jen chvíli, udělal sem i málo fotek.... to mě mrzi. jinak celkově sem se dobře bavil, posral to akorát jeden vyhazovač, zřejmě rodilý kokot. a taky blbec, co celou party skákal před djema a vtiral se všem fotografům do výhledu... taky proto mě nějak opustila u hlavní hvězdy mačkavost spouště. k sobě sem přišel za chůze směrem k hlavnímu nádraží a sám. volám teda Martinovi, ten mi řekl že to za chvíli jede, ať makám, ale ujelo mi to před nosem...prohledávám bágl a zjišťuju že na cestu do ostravy mi chybí asi 30 korun!!!!! co teď? no našel sem nějaké bylinky na moje trápení... a hurá domů! ;-) (no, hurá... čekal sem hodinu a 20 minut na vlak...) a pak náhle..... mě budí výpravčí v bohumíně!!!? za poslední drobáky se vlakem směr bratislava rozjedu do Ostravy a SNAŽÍM!!!! se neusnout... pak je tu už dobře známé hlavní nádraží, cesta tramvají až na Sad Boženy Němcové... co teď? ozvu se kámošovi, jestli nedá partičku karet. dá. afterparty jako prase, doma sem byl asi ve 14:20... vrchol celé akce mi došel už v olmíku: utraceno 1000 kč... a to byl jen začátek mého léta...
james brown w praze 1
08.Listopad 2006tak mi napsal bahňák, že dorazim do prahy z ostrawy kolem 2 popoledni, taxem se tesil na lewne piwo, fotbalek, kamose na pokec... dorazil sem w 1330,respekt wzhledem k pocasi... ale telefon byl hluchy!poslal sem tri sms, prozwanim co 20 minut, a furt nic... w t-mobile arene to melo zacit w osm,casu plny autobus, ale kam w praze jak tam sem poprwe? tax florence prres karluw most az skoro na hrad,ale jaxe zaclo stmiwat, radeji sem se wratil, bo tam se neda orientowat... turisti sou wsude, w desti i we wedru... malo casu, pokracowani priste...
27.1.2014.kdyz vidim jak stupidne jsem se vyjadroval pred 8 lety, obleva me pot.... :-D jeden z tech dobrych zazitku asi byl navsteva obrovské hospody, kde cepovali neuveritelne mnozstvi piv, chapej druhu, ne ze se tam tak popijelo.. tehda jsem byl totalni pivni neznalek, dnes uz vim ze je to Pivovarsky klub. matne si vzpominam ze jsem si dal cepovane kastanove pivo tusim odnekud z cech. to single-toulani po mestech mi zustalo dodnes, jenze ted spojuju praci se zabavou takze na montaznich vyjezdech se snazim ve volnem case prolezt co se da. no a pak uz to bylo vsecko jednoduche: dorazil jsem na koncert Pana Jamese Browna, uzil jsem si to neuveritelne! po koncerte bylo tezke cokoli resit,naval zazitku byl obrovsky. nakonec se bahnak ozval, sesli jsem se v nejake spelunce a po prespani jsem vyrazil zpet na ostravu. na flesku co jsem mel sebou jse si nahral cely koncert, ano, je to otresna kvalita :-P fotecky byly taky nic moc,za tehdejsi penize jsem se prilis blizko nedostal... nebo to bylo tim ze tehda nebyly tak kvalitni fotaky? to uz neresim :) jeste si ospravedlnim to smskove psani bez diakritiky,proste se mi nechce :D a to je tak asi vsechno k tehle 8 let psane pseudoreportazi z jednoho krasneho prazskeho konceru.
napsal/a: shaman1984 19:56 Link komentáře (0)
