bezejmená   31.Červenec 2006


Strach,podaná pomocná ruka,která se nikdy nezvedla od těla..cejtíš tu zimu..vidíš tu tmu a přesto běžíš..krev ti bije ve spáncích,slzy kapou..proč běžíš rychle..nikdo tě nehoní..ani rozřezaná kočka,kterou si milovala až moc..nikdo si nevšim,že si pryč..ani krve co stejká po schodech..taq běž už tě volá..nezastavuj se,čeká na tebe tam uprostřed lesa..vidíš její oči na hladině..taq skoč,Kláro,přece se ted nebojíš,už ne..první dotek úst na hladině,jaq jemný polibek..vlasy co okolo tebe plavou jaq černý závojnatky..zmatek když začínáš polikat vodu..ted jí hledíš do tváře..chtěla si to taq..ne?ste tu samy ae ona má převahu..to si nečekala..drží tě pevně za ruku..myslela sis že to bude krásný..ae ona to taq nechce..má něco stříbrného..studené ostří co projede tvojí rukou..voda se barví a měsíční světlo je rudé jaq její oči..cukáš sebou ae už se nezachráníš..hlavou ti prolétne celý život,proč si ho nechtěla dožít?..bublinky života vylétnou vzhůru a paq už nastane ticho..to mrtvolné ticho..ae to nejni konec..ten horor teprve začíná.... napsal/a: shu_kei 19:59 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář