jujky plakala   11.Září 2006


ty wole lidi já sem faqt brečela...faqt a kůli klukům ze třídy faaaqt ..teda jaqo ze záklajdy....no mě se taq stejskalo....já taqovou depku z toho našeho kolektivu jestli z toho něco bude ..paq příde Pěťule vychrlí na mě ty svoje úžasný nekonečný zážitky s lidma ze třídy (po třech dnech upozornuju) a mě to bylo taq líto...dyt sme dycky prožívali všechno spolu a najednou sem si vzpoměla na základku a srovnala to s těma lidma ted....že tam neni Jíříček a Kubíček aby mě rozesmáli...Davídek aby se na mě vo hodinu culil,Machy a Ryšty aby mě objali...i Jára,kterýho sem nikdy nepochopila protože je to strašně složitej človíček mi chybí a kdyby na gymplu nebyl Domino taq mi taqy chybí...i když sem mu k srdíčku nepřirostla...a občas mám pocit že mnou pohrdá...ae tohle všechno patřilo k tomu těšení do školy a to mi ted chybí ...ted se nemám na co těšit....na koho...deprese z učení mě zatim nečapla ae tohle mě faqt trápí...bože co se dá vyčarovat z šesti kluků k tomu dyž mi dva z nich připadaj jaq pošuci...no plostě sem se protahovala a najednou mi začli kapat slzičky...Peťulka samozřejmě nevěděla co má dělat...pře my nejsme u sebe zvyklý na taqový výlevy...taq sem na to přestala myslet...a paq dyž sem šla dome už byla tma...taq sem si pustila písničku z Dawsonova světa a i když sem tomu nevěřila taq sem začla po dvou vteřinách bulet...e ne taqový to ssamovolný kapání slz...pořádně...dyž se člověk přitom šklebí a hystericky zvlyká...plostě totální záchvat...bože lidi jaq ste my mohli vlést taqhle pod kůžimiluju vás napsal/a: shu_kei 20:11 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář