Těším se i ponaučila jsem se z bolesti a pochopila že srdce má každý jen jedno...pro tvou lásku šla bych světa kraj .... tiše bych šeptala tvé jméno do dnešního dne, děkovala za poctivý den za tvou lásku. Své myšlenky ti posílám, bez tebe usínám, slza stéká po tváři a padá k zemi, je bolesti zapotřebí? Neotáčím se abych nelitovala skutku, nevěřím na zítřejší den, jsi jedinný kterého chci nosit v srdci, proto musím jít a s myšlenkou se dělit. ....Co to je za cit, který pěstuji v sobě pro tebe?? Je to láska?? Touha? Chtíč?? Jsi to ty, ten kdo mi zůstal v hlavě, v srdci..