už staletí
zahloubané oceány, tiché a červené
žhavé laskající, vedou k odpočinku
Pro mé sny se držím při životě
Pro mé přání spatřuji svou noc
Pravda na konci toho času
ztracená víra dělá zločin
Pro tuhle noc si přeju
vydržet po celý život
temnota kolem mě
břehy slunečního moře
jak si přeju sejít ze slunce
spícího
plačícího
s tebou
smutek má lidské srdce
od mého boha odejde
plavil bych se před tisíci měsíci
nikdy nenašel kam jít
222 dnů světla
bude požadováno po noci
chvíle pro básnickou hru
do té doby, než nikdo nic neřekne
