Den po dni..kdyz se svet hrouti..zacina se znovu zit.
doba plna zmen, zimni obdobi plne rozchodu..hledani sama sebe
Voda teče, čas se vleče..
v hlavě Ty..žádné jiné podněty..
tělo padá únavou,
vracím se k včerejší noci,
zas tají se mi dech..
18.1.09
Nevim, co jeste hledam, co chci
jsem snad zasnena, oci zalepené virou..
bojim se...skonci to, skonci
v srdici dirou, rozkol ve mne sili,
mam vse..umet se vzdat..
19.1.2009.
Souzneni srdci, teskna hudba z pc..
postel v niz se neda spat,skrin, ktera vrze..
oholena lytka,ve vaze zvadla kytka..
klice s ruzovou paskou, na case je odejit..
vzpominky tu zustanou, navzdy budou zamcene...
20.1.09
Za kouřem bílým tak,
že jen obrysy postav vidět jsou,
do kopce stoupá,
oheň plápolá,
stíny jsou stále blíž,
za minulostí mříž,
představa se houpá,
dívka s výrazem snad múzy,
odraz očí hnědých.
Kouř pomalu mizí tak,
že postavy jsou zřetelné,
z kopce klesá,
oheň už nehoří,
budoucnost v moři,
představa láká,
dívka s mlčícím výrazem
odraz v bílo-modrém nebi..se pomalu ale jistě ztrácí.
21.1.09
Kolik nemoci jeste...kolik bolistek..
kolik vrasek na Tvem cele..co hrane je..
jak poznat opravdovou bolest..
vedet kdy pomoct..tisse prihlizim,
nemym svedkem jsem,
Tvuj pohled vyjadruje vse...z male louze velka je,
nova potiz s novym dnem, hojiva slova odesla uz davno.
22.1.2009
Unavena v poloprazdnem byte, ostre svetlo nad hlavou..
bez polibku, bez prizne, bez hladu, bez zizne,
koho ve me mas, jak dobre me znas..
vzdalujes se jako para, mizis jako mlha..
sama jsi svym panem, jen cas tlaci nas,
pomalu vrsi se kameni, potreby me se ztraci,
tunelem jdes dal, tma za Tebou zustava
vidis jasne svetlo zitrku, slavu, ktere miris vstrict
az otocis se..stastna..uz nebudu zaTebou..
23.1.09
..sama v sobě tápu,
proč je to tak plnně chápu,
neznám správný směr,
v srdci plno děr..
snad konečně vím, co bych chtěla,
před půl rokem jsem to vědět měla,
teď neudělám nic,
těžko hledat mráz, když venku je hic
24.1.09
Sen, co se mi zdává,
vzpomínka na nádraží mává,
chci zbavit se pout,
dál si plout,
mít vzletné nálady,
krást jablka z cizí zahrady,
rozlety, pády, prožít zas,
umlčet vnitřní hlas..
Vymazat nejde,
hřeje a pálí,
vím, že jsme se smály,
brečely, někdy se hádaly,
vše lehko – těžko zvládaly,
Tlustá čára dělí nás,
bez výčitek by šlo vše snáz,
zbavuji se závaží,
náhle mě nic nedrží,
Tvé všechno jiné patří,
25.01.09
Dalsi rok.. znovu na stejnem miste,
cekam zazrak snad, jina divka, jiny vztah,
stejne stavy, stejny strach, jedno nesplne prani,
me neklidne spani..kotvíš v srdci i v hlavě,
prosím buď jiná..nejdou zastvit,
cítím je na své tváři, slzy pro TEBE
držím si ho - plyšového Devila,
naděje se ztratila..
s kazdým dalsím probuzením, je o hodinu víc...
vzlyky hrdlo sviraji, v sobe kricim prijed,
zustala bych naporad..
26.1.09
Snad šla bych až tam,
tunelem, kam paprsky slunce sotva svítí,
po pás brodila bych se bahnem,
bez bot prošla lesem,
za láskou Tvou, co tak pálí,
slané slzy po tvářích stékají,
oči zalepené vírou…
Přeplavala bych i moře plné žraloků,
vylezla na nejvyšší strom,
jen, abych viděla Tvou krásu..
Vyletěla bych do oblak,
poprosila bych slunce, aby svítilo,
k nohám Tvým položila bych náruč květin,
jen pro úsměv Tvůj..
27.1.09
Kdyz je tma,
vicka tezka jsou..padaji..
back to you do usi zni...
stastne prazno ci prazdne stastno,
tiha se snasi
nadesel konec vasni..
dny s nadechem starosti,
lehke sneni..
zlost ve mne,
zapomenuty pasek,
malicherne drobnosti...
proc, proc..
stale tu jsi
duchTvuj se vznasi pokojem..
28.1.09
Žádná z Tvých otázek již nedočká se odpovědi,
slzy Tvé Ti nepovědí,
byla jsi pro mě světem celým,
výčitky, co naráží,
odpouštím Ti vše,
odpusť časem i Ty mně,
vzpomínkami procházím,
nahlas říkám…ODCHÁZÍM
5.2.09
neslo sTebou zit, neslo s Tebou byt..
dlouho jsme spaly, s opici pak vstaly,
zadne kino ani romanticke prochazky,
zadna dovolena ani zamilovane obrazky
jen neuskutecnena touha, nenaplnena slova pouha..
6.2.09
Zase citim prazdno..skoncil dalsi sen,
jeste si nepripoustim, Tebe uvnitr mam,
jsi ma druha pulka..budes navzdy ztracena,
srdce bloudi tmou..
7.2.09
Chci zapomenout, být volná jako pták,
alkohol nic neřeší, hlava se točí,
srdce Tě proklíná, nevědět víc,
slepá, hluchá, bloudím ulicí,
nesnídám a v noci nejde spát..
chci zapomenout, na všechno krásný, i to zlý..
úsměv, doteky Tvé, ať navždy se rozplynou,
nejsem už Tvou..proklínám všechny noci ztracený,
touhu nevyslyšenou..ráj, se nekoná,
V pekle mé sny jdou, k hříchu mě zvou,
zůstávám,....jen Tě tiše proklínám,
chci zapomenout..
8.2.09
Na dně – přec necítím se zraněná,
sama – ne však opuštěná,
pád se nekoná, odřená kolena,
oči orosené jsou, nohy mé mě unesou…
Ulítám do krajiny snů, kam nikoho nepustím
kolem ticho, co neruší, srdce uz nebusi.
9.2.09
Proc jsi mi rikala, ze vsechny slecny stejne jsou..
proc jsi vypadala zklamane,
proc rekla jsi mi, ze uz se neozvu
proc myslela sis, ze stejna jsem...
proc rikala jsi, ze veris na lasku,
proc neodpustila bys podvod,
proc dala jsi mi naivitu,
proc snila jsi se mou sen...
proc pustila jsi me k sobe bliz,
proc nedala jsi mi prilezitost,
proc rikala jsi miluji Te,
proc se mnou jsi chtela byt...
proc najednou hledas sama sebe,
proc nevedala jsi to driv,
proc nechala jsi me se zamilovat,
proc vzala sis kus me...
proc nejde nic zkusit znovu,
proc jsem jenom vzpominka
proc nevratis mi, co dala jsem
proc uprimnost tak boli.,
proc uz nejsou druhe sance,
proc jen cas muze zhojit rany,
proc nereknes mi zustan se mnou
proc stastna nechces byt..
proc usinam opet sama,
proc z hlavy me nemizis,
proc nemuzem byt spolu
proc to vzdy tak dopada...
10.2.09
..já....
asi..odpouštím...
tvuj usmev a ranni nalady..
to, co sblizovalo nas..
ty myslela sis..
ze tve zajmy a rodina..rozdeluji nas..
nechtela jsem menit nic..
chtela jsem pouzeTebe.. s tim jaka jsi...
mit svuj svet a nechatTi ten tvuj..
tohle byl muj cil...me ru
datTi pul nebe, na stribrnem taci..
zvladnout letat jako patci,
ukazat, ze sny se plni...
verit v laskuTvou..
datTi celou sebe..
osud vsak vse jinak chtel....
