Odpuštění
Byla jsi člověk, který byl mým světem, kterého jsem milovala, se kterým jsem chtěla žít.
Byla jsi člověk, který znal má gesta, moje myšlenky, moje noční můry. Byla jsi tou, která se o mě starala, ta která měla hlavní slovo, ta na kterou jsem čekala doma.
Byla jsi člověk, kterého jsem chtěla zpátky, o kterého jsem bojovala. Byla jsi ta, na kterou mi dlouho trvalo zapomenout.
Ta, díky které jsem svého času pila každý den, protože jsem nevěděla, jak zapomenout, jak Tě vymazat se svého života, jak bez Tebe žít.
Ano, byla, ale nikdy jsi nebyla tou, pro kterou bych byla ochotná se změnit, utlumit své horší já, proč? Nikdy jsem v Tebe neměla stoprocentní důvěru a ani jsem mít nemohla.
Důvěra - to byl důvod, proč nám to nefungovalo. Nikdy jsem se Ti nemohla dát celá, věřit Ti, věřit v Tebe. To byl důvod, proč jsem se k Tobě pak už nemohla vrátit, ačkoli jsem měla možnost. Tenkrát jsem nevěděla, co mi brání, jen jsem cítila, že to nejde. Ačkoli jsem Tě stále milovala. Teprve nyní to vím - po čtyřech letech.
Konečně ze mě spadly všechny výčitky vůčiTobě - odpustila jsem Ti. Už ve mě neležíš jako těžký balvan a já zas můžu dýchat,žít.
