shrotove obdobi..
Začátek léta, plný deště,zatím dýchám ještě,
alkoholové stavy, ranní bolesti hlavy,
piva a zelené je dosti, propít se do střízlivosti,
Tvrdošíjně jako mezek, snaha propláchnout mozek,
zahnat snění, zapomenout dění,
nevědět o světě, svést se na kometě,
uzavřít se do sebe, nedýchat pro Tebe,
pouštím staré hity, zabíjím city,
pít, tak, aby ve mně nezbylo nic,
zbude jen tvrdá skála, šáša uvnitř to neustála…
Když se zamiluje Šáša, tam někde v Praze,
trvá to hodinu, vyjde to draze,
před slečnou cizí, první tramkou mizí,
hledá něco víc, zatím nenašla nic,
prázdné lidské schránky, jako bílé stránky,
smutně přes slzy, se usmívá, když se nikdo nedívá,
Každý by záviděl, opičí svět, který nikdo neviděl,
Alkoholové moře, ukryté v panákové hoře,
Makové palice, pivo vedou trubice
Marihuanové pole, zelené jezero v dole,
rumový les, lysohlávek plná mez.
Po dlouhé době jsme mela zas chuť žít,
věřit, že zle nebude,
za lásku neumím se bít, přes zeď nic nepůjde,
na bránickém nádraží,v srdci závaží
sklem prohodit, ženy domů si nevodit,
nechat umřít naděje, vždyť se nic nedeje..
ob den opita, snad podupala mě koňská kopyta,
sebe už nedávám, nerada prohrávám.