KDO HLEDÁ PŘÍTELE BEZ CHYBY, ZŮSTANE BEZ PŘÁTEL.
(Turecké přísloví)

Když se nad tímto příslovím zamyslím, mám takový pocit,že s ním minimálně na 85% musím souhlasit. Nikdo, a tím pádem ani my, ani náš nejlepší přítel, nejsme bez chyb, nikdo nejsme dokonalý! Podaří-li se nám ale najít přítele, kterého si vážíme a kterého máme rádi, je pro nás něčím výjimečným i se svými chybami, ať už jsou to chyby menšího nebo většího charakteru.
Nedíváme se na to, zjistíme-li, že náš přítel nějaké chyby má (jako že je určitě mít bude, nikdo přece nejsme dokonalý…), a že jsou to chyby,které by nám na něm mohly třeba po nějakém čase vadit, a nebo jsou-li to chyby, které ani my, jako nejlepší přátelé, nevidíme, ale jiným vadí, je v tomto případě asi nejlepší řídit se moudrem: ,,Přítele chval veřejně a kárej mezi čtyřma očima“.
Snažíme se mu tedy nějakým nenápadným, neurážejícím, a hlavně šetrným způsobem dát najevo, jaké chyby nám nebo okolí na něm vadí a jakého vystupování by se měl vyvarovat.
Pochopí-li to,fajn,nepochopí-li to, měli bychom se naučit mít ho rádi i se všemi jeho chybami. On nás přece také bere takové, jací jsme a nesnaží se nás změnit, lidově řečeno, k obrazu svému. Najdeme-li my takového přítele, který nás bude mít rád i se všemi našimi chybami, můžeme se pokládat za šťastné, protože: ,,Máš-li dobrého přítele, máš víc než on!“ Takže, chceme-li, aby i náš přítel byl šťastný, měli bychom ho mít rádi i se všemi jeho chybami, ať už jsou jakékoliv.

napsal/a: tomicrew 21:12 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář