trava77

Zdarec lidi no tak už sem tu nějakou dobu nenapsal žádné ty novinky tak když mám čas tak proč ne že.. tak zásadní záležitostí i když už to není zas tak novinka je to že jsem zadán stlále a neustále do mojeho miláčka... trvalo to dlouho a konečně jsem zase šťastný .. je pravda že tu a tam řešíme nějaký ten problém ale důležité je že ho vždy vyřešíme a doufám že spolu budeme hodně hodně dlouho nehctěl bych jí ztratit.... no abych trochu popojel .. dneska mi odvážejí noťas na opravu tak se obávám že nějkaou dobu to ještě potrvá než zase něco napíšu... ve škole to šlape ale tak anglina a matika je humus....... taky sem se poslední dobou nějak vic začal bavit pánskou jízdou kde se s makrelem a lucasem seberem a jen tak sednem a kecáme .. nějak mě to baví víc než diskoteky ale třeba je to jen přechodné... no a to je tak vše zatím no možná zase něco dopíšu  tak zatím sehoj

Tohle je jedna z mála věcí co jsem kdy napsal s jasným úmyslem a to proto, abych udělal svojí lásce radost a trochu jí zabavil, když leží doma nemocná. 

¨

Ahoj jmenuju se Tomáš a chtěl bych vám popsat trochu štěstí, které mě nedávno potkalo. Byl to klasický pátek a já se domluvil se svým kámošem Ondrou na běžnou páteční pařbu. Jo hned mi oznámil, že jeho holka dnes s námi nejde a tak budeme mít pánskou jízdu, tím se mé nadšení trochu zvedlo, chápejte, nemám nic proti jeho holce je to super kamarádka ale čas od času vyrazit na slapský tah taky není špatné. Jak je to u nás s Ondrou vcelku normální koupili jsme si na kuráž lahev oblíbené vodky. Je to takový náš menší rituál a zdaleka nejde jen o to se rychle opít, a že by nám to šlo, ale jde i o to že se při pití bavíme, smějeme se a ledasco si i vyříkáme, když máme zrovna mezi sebou nějaké problémy. Osobně si myslím, že takové popíjení nás sbližuje ale každopádně abych se vrátil k tématu. Vodku jsme dopili a s lehčím krokem jsme vyrazili do klubu, cesta byla dlouhá, ale díky alkoholu v nás jsme si měli pořád co povídat tak nám to uteklo neuvěřitelně rychle. V klubu jsme si zatančili na naše oblíbené pecky a popíjeli pivo, přece jen celý týden se alkoholu ani nedotknu tak si to v pátek musím vynahradit že. Takhle to ubíhalo minutu po minutě, když v tom se ve dveřích objevila naše kamarádka Lenka s nějakýma dvěma kluky. Jasně že jsme za ní hned šli a přivítali se a hned po seznámení s jejím doprovodem jsme je vyzvali na zápas v stolním fotbálku. Večer začal nabírat na obrátkách alkohol v krvi stoupal a klesal dle libosti, v jednu chvíli jsem myslel, že se na nohou neudržím a hned v zápětí jsem si připadal naprosto střízlivý. Odehráli jsme zápas a šli tančit, s Ondrou jsme známí šprýmaři tak to podle toho i vypadalo ale i když jsem tančil všude možně tak jsem z hlavy ani z očí nemohl dostat Lenku, chvilku jsem nad tím přemýšlel no popravdě spíš sem se přemýšlet snažil. „Co je? Co se děje? Proč na ni myslím? Co je jinak?“ znělo mi pořád v hlavě. Přece jen Lenku už jsem znal dost dlouho a netvrdím, že mi uniklo, že je to hezká holka ale víc jsem to nikdy neřešil prostě byla to hezká kamarádka nic víc, tedy dříve nic ale v ten večer to bylo jiné. Pořád jsem se snažil s ní tančit, ale přitom sem se snažil tvářit jako že o nic nejde že je to normální a snad mi to i vycházelo. Tímhle snažením sem docela vystřízlivěl i když pořád jsem toho měl dost, jenže Ondra neměl nad čím uvažovat a jelikož jsem pořád na něj neměl čas kvůli Lence popíjel u baru s jejím doprovodem a to se mu taky stalo osudným. Netrvalo to moc dlouho a přišel mě požádat, zda bych ho nedopravil domů, jasně byla tam Lenka, ale kamaráda v téhle situaci nemůžu odmítnout, takže i když nerad rozloučil jsem se s Lenkou a Ondru odvezl domů. Zbytek večera sem na ní musel pořád myslet „ale co když ona to opravdu vnímala jen jako kamarádskou zábavu“ znělo mi pořád hlavou a postaralo se o můj smutek. Cítil jsem to, cítil jsem že mě k Lence něco táhne ale copak sem mohl něco říct nebo napsat. Nemohl jsem to dát najevo jednak sem se bál odmítnutí a jednak jsem taky nechtěl o Lenku přijít alespoň jako kamarádku. Byl jsem v nepříjemné situaci a řešení bylo jasné asi jako slunce v noci. Když jsem se v sobotu probudil tak mé první myšlenky byly na Lenku, dobře nebudu lhát první myšlenka byla „ Kolik je zatraceně hodin?“ ale ty další už na Lenku skutečně byly. Vzpomněl jsem si na ten krásný večer na Lenčin úsměv a nádherný pohled, kterým se na mě koukala, ale pak jsem si vzpomněl na to, že jsme v neřešitelné situaci a bylo po náladě. Ale řekl jsem si, že se musím alespoň nějak pokusit Lence naznačit, co jsem minulou noc prožíval. Jenže jsem musel vymyslet něco, co by nebylo hned tak nápadné a proto jsem se rozhodl napsat Lence e-mail ve kterém jsem jí děkoval za hezký večer, že jsem si fajn zatančil, odeslal jsem ho a čekal na odpověď. Nervózně jsem aktualizoval stránku každou minutu, ale odpovědi jsem se nedočkal, pochopitelně to mému smutku moc nepřidalo, ale naštěstí mě kamarádi vytáhli do hospody. Pít se mi po pátku nechtělo tak sem srkal minerálku a povídal si, s kým jen to šlo, ale pořád jsem z hlavy nemohl vyhnat myšlenky na Lenku. Když jsem pak došel domů a zapnul si e-mail s očekávaným výsledkem nulového stavu přijatých e-mailů, ale k mému údivu tam byl jeden přijatý a co víc byl od Lenky. V hlavě sem měl během pár vteřin zmatek „ Otevři ho, třeba taky něco cítila a napsala to“ znělo z jedné strany „ když to otevřeš, budeš zklamaný, sám víš, že to brala jen jako kamarádka“ znělo z té druhé. Ono se to nezná ale ve tři ráno je to na jednoho až moc těžké rozhodování ale po chvilce jsem měl jasno risknout to a mail otevřít. Se zatajeným dechem a srdcem rozbušeným na maximum jsem hltal každou větu každé slovo i písmeno, které jsem četl, a čím víc jsem toho četl tím větší má radost byla. Nedočetl jsem se sice přímo, že by cítila to samé ale ani opak ne a to mi dávalo naději. Napsal jsem jí tedy druhý mail pak třetí a po chvilce mi odepsala ona. Psali jsme si takhle dlouho a nakonec náš rozhovor došel tak daleko, že jsme se sami sobě přiznali že páteční večer měl v sobě kouzlo, které nás táhlo k sobě. Ale brzké ranní hodiny nás už dohnaly k tomu, že jsme se museli rozloučit a jít spát. Spát jak snadné ale zkusili jste to někdy, když máte plnou hlavu jedné osoby, jestli ne tak věřte, že to není tak snadné. Asi po hodině se mi ale podařilo usnout. Po probuzení má ruka směřovala hned k počítači a skoro automaticky jsem kontroloval mail ale bohužel nic, napsal jsem tedy já a šel se nasnídat i když vzhledem k tomu kolik bylo spíš jsem obědval. Když jsem se vrátil a zkontroloval poštu měl jsem tam mail od Lenky psali jsme si chvilku a nakonec se domluvili na později odpoledne, že se sejdeme. Nevěděl jsem co dřív jestli se okoupat nebo vybrat oblečení a pak se okoupat ale těšil jsem se, až jí uvidím. Po dlouhé přípravě jsem vyrazil na domluvené místo. Moc dlouho sem sice čekat nemusel ale má nervozita propukla do neuvěřitelné výše když v tom sem jí uviděl. Byla tak nádherná, když s nádherným úsměvem a pohledem upřeným na mě šla krok za krokem blíž a blíž ke mně. Jen jsme se objali, dali si malou pusu a vydali se na procházku. Pořád jsme si povídali a já cítil jak mé srdce buší víc a víc když jsem u ní, nevím čím to, že až po tak dlouhé době co jsem Lenku znal mě zasáhl onen Amorův šíp, ale na tom mi nezáleželo hlavně, že jsem byl s ní. 

Tento příběh se stal asi před rokem v jedné vesničce kousek od Ostravy. V téhle malebné vesničce bydlel můj dobrý kamarád Jakub se kterým jsem se již jako malý chlapec proháněl na kolech a hráli jsme si na rychlé motorkáře. Vždy když bylo jen trochu času sedávali jsme na kopečku poblíž jedné velké cesty vedoucí z Ostravy a po které se v hezkém počasí proháněly motorky. Jak šel čas tak já i Jakub jsme čím dál více toužili takovou motorku taky vlastnit a být jako ti které jsme tak rádi sledovali. Bohužel naši rodiče z toho moc radost neměli a ani jednomu na motorku přispět nechtěli, ale to nás nemohlo zastavit a proto jsme chodili na co nejvíc brigád to šlo a kažnou těžce vydělanou korunu jsme odložili do krabice s nápisem „NA MOTORKU“ . Šetřili jsme dlouho ale věděli jsme že nám to za to stojí, přece jen už ta představa že máme vlastní motorky byla úžasná. Nakonec když jsme peníze spočítali a zjistili že na dvě starší motorky už to bude stačit dohodli jsme se že si je koupíme v den kdy já oslavím osmnácté narozeniny jelikož jsem byl jen o měsíc mladší než Jakub nebyl v tom problém. První jsme v dubnu oslavili Jakubovi narozeniny a jen jsme počítali dny do těch mích. Měsíc se sice táhnul ale konečně jsem slavil já a jako jediný dárek mi stačila odpolední návštěva v nedalekém bazaru motocyklů kde jsme si vybrali dvě nádherné stopětadvacítky. Radostí jsme skoro nedýchali a hned jsme se jeli projet. Jen tak kolem vesnice protože jsme byli tak šťastní že se nám chvělo celé tělo. Po to co jsme se projeli asi hodniku jsme zaparkovali na Jakubově zahradě kdy jsme začli motorky leštit jako malí kluci kteří dostanou pod stromečkem sadu angličáků, prostě jsme je chtěli mít pořád u sebe. Vůbec jsme nevnímali čas a takhle jsme je šlechtili až do dvou do rána. Časem jsme to brali už jako samozdřejmost prostě motorka k nám patřila a jezdili jsme kdy to jen šlo, ale když pak za mnou přijel Jakub že se chce projet do města na nějaký motorkářský sraz měl jsem ho odmítnout. Bohužel jsem mu to ještě schválil a se slovy „ Jasně že jedu vole tam nesmíme chybět.“ jsme vyrazili z mého domu. Když jsme přijížděli na místo bylo vše v pořádku a jakmile jsme viděli všechny ty motorkáře byli jsme nadšeni přece jen to byl náš první sraz. Motorky jsme zaparkovali do řady k ostatním a pak jsme vytáhli mobily a všechno jsme si fotili jako Japonci na výletě. Když jsme byli zabráni do focení a hodnocení ostatních motorek tak jsem si všiml velkého hloučku lidí asi sto metrů od nás. Když jsme se tam šli s Jakubem podívat tak jsme zjistili že se tam jsou motorkáři kteří předváděli různé kousky. Jakub hltal vše co viděl. Když viděl jak se tam jeden ten motorkář rozjel a na motorku se za jízdy postavil tak se jen naklonil ke mně a smál se že to nic není že by to taky zvládnul. Jen jsem se s v legraci zasmál a řekl jsem mu že on je trénovaný a že by to Kuba nezvlád. Více jsme se o tom nebavili a jen jsme sledovali dění uprostřed hloučku. Když se pak setmělo a akce pomalu končila tak jsme se rozhodli se trochu ještě projet a pak jít domů. Jezdili jsme sem a tam a ani jsme vlastně moc nesledovali kde to vlastně jedeme jen jsme si to užívali a pak se to stalo. Jak byl Kuba nabit zážitkou jen mi naznačil rukou ať se na něj dívám a pak už jsem jen viděl jak vyskočil nohama na sedátko a pomalu se na motorce postavil. Já jakmile jsem to viděl tak jsem měl smrt v očích ale dříve než jsem mohl zareagovat se Kubova motorka se rozhýbala ze strany na stranu a bylo vidět že Kuba nzvládá udržet rovnováhu a i když se snažil rychle se chytit řídítek tak to nestihl a za chvilku se už kutálel po cestě až do příkopu. Okamžtě jsem stiskl brzdu a hned jak mi motorka zastavila jsem odhodil přilbu a běžel za Kubou. To co jsme viděl mi vyrazilo dech, bylo strašné vidět tam jeo bezvládné tělo ležet na zemi s prasklým krytem na hlmě. Přilbu jsem mu sundal a zjistil jsem že je jen v bezvědomí tak jsem rychle zavolal záchranku. Než přijela tak sem seděl u něj a jen se modlil ať už je v nemocnici. Záchranka si ho odvezla a mě odvezla policije k sepsání nehody. Druhý den jsem šel Jakuba navštívit do nemocnice a byl jsem rád že už ležel na normálním pokoji. Hned když jsem do něj vešel tak na mě Kuba křičel „já ti říkal že to dokážu.“ A začal se smát. Dozvěděl jsme se že utrpěl jen lehký otřes mosku a má zlomenou ruku. Tentokráte to dopadlo naštěstí ještě dobře a od té doby si Kuba na motorce dával větší pozor ale nikdy nepřestal jezdit úplně. 

Tento příběh se nikdy nestal veškerá podobnost je čistě náhodná.Tato povídka vznikla jako slohová práce...doufám že se bude líbit.

Vy ženy nám mužům často vyčítáte, že pořád myslíme jen na sex tak si vás trochu rozebereme:

Žena prostá otázka složitá odpověď. Žena je ten nejsložitější tvor na světě a možná právě proto je taky ten neobletovanější ale proč vlastně? Jasně povaha a tak je základ ale popravdě to nás na první pohled asi moc nezaujme na to je potřeba čas tak si pojďme teda rozebrat vzhled. Žena nás může přitahovat mnohým třeba už jen vůní všimněte si, že ženy vždy krásně voní (bavíme se o normálních ženách ne o Kralicích a podobně) jo můžeme si to vysvětlit tím, že jsou čistotné a jistě z velké částí máme pravdu, ale na druhou stranu muž se může opečovávat vším možným, jak chce ale té krásné vůně pokožky, vlasů a všeho co na ženě tak malebně voní nikdy nedosáhne. Dále tu máme obličej a vlasy obojí se dost liší ženu od ženy a popisovat zde konkrétní ženu se mi nechce tak popojdeme dále. Když se zaměříme na krk tak přímo svádí k laskání jako by si o to přímo říkal tak krásná část těla tak smyslná a když si ho spojíme s nádhernými rameny to už ani nelze popsat. Dále tu máme ňadra dva nádherné vrcholky rozkoše zakončené třešničkou zvanou bradavka to je skvost sám o sobě. Tak hebké a krásné až má člověk chuť se k nim přitulit a jen tak poslouchat dech ženy, při kterém se tyto dva vrcholky tak krásně zvedají a zase klesají jen málo, co tenhle pocit překoná. Jen o kousek níž se rozprostírá bříško s jemnou kůží a nepatrnými chloupky. Zdáte to když je žena proti světlu a prosvítají jí ty malinké sotva viditelné světlé chloupky je to krása a uprostřed téhle nádhery je pupík, který vás neomylně dovede do cíle. Podívejte se ženě do rozkroku, jestli tohle není umělecké dílo tak už nic. Překrásný venušin pahorek jako by věděl, co ukrývá. Ptáte se, jak by mohl ukrývat jednoduše podívejte se dolů, když máte hlavu na prsou. Ano ukrývá tu nádheru lůno, které se stává v posteli mužovým středobodem vesmíru. To co nás tak láká, to co tak milujeme. Když položíme ruku do rozkroku okamžitě cítíme tu nádhernou vlhkost a když pak skloníme dolů i hlavu to je pak hotová nirvána. Lůno ženy má tolik podob, tolik líbezných vůní a tolik překrásných chutí. Jen stěží se od něj odpoutáme, ale pro tentokrát musíme, abychom se dostali k nohám. K těm nádherným stehnům rozkošným lítkům a jemným kotníkům prostě smyslnost, půvab a touha. Když pak se žena obrátí a ukáže se před námi jemná šíje a záda, které uprostřed protíná páteř. A když pojedete prstem po páteři níž a je li žena prohnutá tak jak to ony umí tak na konci vás čeká lehce baculatý ale o to krásnější zadeček.