Říkáš mi,že jsem jak ledová carevna. Co když tě napadne,že jsem ti nevěrná. Co když mi to poznáš na očích. Co když mi na bluzce cizí vlas zustane. Co když se netvářím klidně a prohnaně. Co když se prořeknu,že mám hřích.
Možná mě nakonec čas zase vyléčí. Možná mě přivede k rozumu bezpečí, které tu u tebe mám. Až se mi srdce zas konečně utiší, vrátím se k tobě do klidného zátiší a víckrát to neudělám.
|