Jednoho dne mi kdosi vykládal o vztahu, kdy jsou si parteři vzdálení více než pul roku a komunikují spolu jen přes media, jako je internet nebo telefon atd. Dnes vim, že ten člověk, který mi to tenkrát vykládal byl naivní a já následně taky. S postupem času zamnou došla má přítelkyně a začla mi povídat otom jak by chtěla jed skusit dělat do ciziny, nejlépe au pair, s myšlenkou pro zdokonalení se v jazyce. Vůbec jsem se temu nebránil, protože jsem chtěl pro svou přítelkyni jen to nejlepší a věřil jsem že ji to pomůže se zdokonalit v jazyce. Po následné domluvě, která zněla tak, že se za tři měsíce přítelkyně vrátí, bylo do týdne sehnáno v Anglii hlídání dítětě a už se letělo. V prvnímm měsíci, kdy jsme byli od sebe všechno klapalo tak, že bych řekl že to je dost dobře posilňující injekce pro náš vztah a měl jsem ze všeho radost. Jenže pak už se začlo vše jen zhoršovat a nastávalo strašné odloučení, ve kterém lásku začla přebíjet nenávist, důvěra v nedůvěru a souznění dvou duší bylo pryč. Nakonec mi má přítelkyně řekla, že se za tři měsíce rozhodně nevrátí a že se ji do ČR vůbec vracet nechce. Jediný důvod proč by se sem měla vrátit bych byl žeprý já, jenže potom všem už jsem byl proni hodně malý důvod:-)Ted už jsi určitě dovedete představit jak to vše dopadlo. Byl jsem tenkrát naivní a ktomu ještě obklopen naivníma lidma. Dodneška bych si přál vrátit čas............