Když jsem byla malá holka,tak sem tenhle sport, kterej válim už tak minimálně 8 let, hrozně milovala a byla sem schopná pro něj udělat uplně všechno. Ale teď je to jiný, už sem velká holka, mám trénink každej den dvě hodiny a chodim na něj dost často z donucení. Pořád ten sport mám ráda a nejvíc miluju holky z basketu, sme fakt taková "malá" rodinka. Největší problém mám s trenérem, kterej nás trénuje, nemám ho ráda, vadí mi jeho arogance a celkově je to pro mě jako člověk dement. Basketu rozumí, ale zbytek nechápe. Zkrátka nejvíc omezenej namachrovanej frajírek. Nikdy bych takovýho člověka nechtěla v životě potkat, no a bombice je to můj trenér. Sem z něho v největšim stresu, pořád na mě řve a zazdívá mě přibližně už tři roky. Už nemůžu, nemůžu ho vystát, nemůžu ho vidět a už se nemůžu dívat na to, jak se chová na hřišti i mimo něj. Zkrátka jestli tenhle rok přežiju na USK, tak patřim mezi nesmrtelný. Chci pryč hrozně moc a nejradši s celým teamem mých lásek. Ach jo, proč existujou takový lidi a proč je musim vůbec potkávat???

napsal/a: vendulkoko 16:08 | Link komentáře (0)



Prostě fotbalista...   06.Červen 2007


Dneska mě můj bejvalej přítel srazil při fotbale tak důsledně,že sem letěla rovnou na hlavu a ladnou šipkou s nasledným kotoulem sem se dostala do polohy vsedmo..Chvíli sem čuměla do autu a nevěděla sem co mám dělat,ale pak mě moje supa kámoška Ráďa zvedla a tak sem si šla umejt krvavý koleno a bolevou hlavu,na k terý se potom objevila děsivá krev. Pak sem dostala ještě zjeba od Gonzala-dementní kudrnáč na španělštinu....no a potom sem si už vesele s Ráďou štrádovala do nejbližší nemocnice....No a tak sem šla na rentgen a pak sem jela sanitkou do druhý nemocnice,kde sem šla na ten důkladnější rentgen,kde mě slíkli podprsenku a chtěli mi rentgenovat břicho,ale páč sem chYtrá holka,tak sem jejich záměr rychle prokoukla a řekla sem:"Ale já du na hlavu!"no a potom na mě chvíli koukali,že sem na hlavu já,ale nakonec se začli smát a udělali mi teda ten rentgen hlavové části....Pak sem zase běžela s výsledkama k doktorovi,kterej nebyl sám,ale připletli se tam další dva a hádali se jestli teda tu hlavu prasklou mám nebo ne a nakonec usoudili,že ne...Večer mě celou dobu ta neprasklá hlava bolela,takže sme se do tý nemocnice v deset večer vrátili a následoval další zmatek....Nakonec mi dali prášek,abych usnula....Večer mě ještě vytočil ten můj srážeč,takže sem zase bulela,ale jenom malinko,páč nejsem malá holka...Po těžkym dnu,nasledovalo votravný ráno,musela sem znovu jezdit po nemocnicích,aby nakonec všichni uznali,že v tý hlavě mám prasklinu....Chtěj si mě tam nechat,ale já se nedám,ptž. bych pak nemohla jet na Běstvinu se supa třídou...Sice teď sem pod vlivem omamných prášku na bolest hlavy,který dělaj všechno jinýho než k čemu sloužej...Zkrátka tim všim sem chtěla říct,že z bezpečnostních důvodů zůstávám sama,aby mě ti minulí přístě třeba nezabili..... napsal/a: vendulkoko 19:45 | Link komentáře (0)



Opustěj mě...   30.Květen 2007


I když bych dneska měla bejt šťastná,za to,že Lukášek odmaturoval,tak sem uplně nejvíc smutná,páč v neděli nebo možná v pondělí,když jim zrušej spoj,mi odjížděj tihle supa nejlepší kámoši z dětství do Anglie,kde chtěj bejt minimálně rok.Fakt nevim jak to tady bez nich zmáknu,skoro každej den sem s nima,vždycky,když je mi špatně nebo se mi něco nepovede,tak sou se mnou a nikdy mě nezradili ani mi nepodkopli nohy,vždycky tu sou pro mě.Všechno s nima zvládnu,zvládli sme i to,že jeden z nás Míša umřel,ale co zvládnu bez nich???Nic,moc se toho bojim,že tu zůstanu sama bez nich a taky toho,že sama nedokážu bejt.Jediný v čem sem si jistá je to,že vás miluju a nikdy vás nedám a nevyměnim za nikoho jinýho...Co je mi po klucích,s kterejma chodim...a řikám,že je miluju....nic...když ste se mnou vy,tak je mi uplně nejlíp...ste pro mě všechno..nenahraditelní....a teď mi odjedete...Jediný co vim,co je jistý,že ste můj svět,moje lásky....Bez vás to nezvládnu,zůstaňte bráchové...nejde to ani napsat jak mooooc vás láskuju,i když někdy zlobim a sem ješita a dělám urážlivkonosáka nebo vám nadávám...Nikdy nikoho sem neměla ráda jako vás a ani mít nebudu..Nikdo vás nedokáže přebít,ste zkrátka jedničky...Mrzí mě,že sem s váma nebyla víc času,třeba když sem chodila s nějákym blbcem,kterej mi stejně nakonec ublížil,měla sem bejt s váma...Co je láska?Když sem uplně mimo z nějákýho šukéze...ne tak to neni...Láska ste vy,láska je to když mě po tisící zvednete na nohy, po miliontý řeknete jak mě máte rádi,pokaždý mi pomůžete,vždycky mi zvednete náladu,jedete za mnou třeba na konec světa,když se mi roztrhne tkanička od bot a svážete mi jí...nejde to ani spočítat,co všechno ste pro mě udělali...za to,za každou chviličku,co sem byla s váma,za to moooc děkuju...Nikdy nezapomenu a budu tu na vás pořád čekat,každou minutu,protože tu pravou lásku potkáváme jenom jednou za život a já sem jí už potkala ste to vy,tak si na vás počkám,i kdyby ste se měli vrátit za milion let.Už radši končim s touhle vylejvárnou srdce,zase řvu jak hovado...a stejněsou tu ještě,tak proč bejt tady,když můžu bejt s nima.... napsal/a: vendulkoko 19:32 | Link komentáře (0)



Boys   15.Květen 2007


Ty jo,zase je to tady....sem sama a kluci jako by to věděli,tak naplnili můj mobil smskama a nepřijatejma hovorama....ááááá....Jo je to super,že se borci ozvou,ale já to nechci....I want love...........Jo a taky chci toho nepravýho,zmatenýho......Zkrátka asi toho chci moc a tak končí moje úvaha...asi kdo chce moc,nemá nic....ach jo....

napsal/a: vendulkoko 15:58 | Link komentáře (0)



Fuck off boys   30.Leden 2007


Asi se mi zase posral další vztah,fakt už nevim,co dělám špatně.....áááááá...fuck off love napsal/a: vendulkoko 19:33 | Link komentáře (0)



...   14.Září 2006


Keep smiling,please.... napsal/a: vendulkoko 16:06 | Link komentáře (0)



Co se to děje???   03.Září 2006


T y jo fakt se divim,že některý lidi se dokážou tak přetvařovat...Jednou si hrajou na kámoše a pak tě v klidu zraděj...Asi sem fakt moc naivní holka,když si myslim,že když někoho mám ráda,že on má rád i mě...asi to tak nebude,protože mě už spoustu lidí ukázalo,že to tak neni...kvůli nějakym dementnim drbům mě pomlouvali a dokázali bejt fakt hnusný a to mě vždycky srazí k zemi,ale fakt už na to seru...Jediný čemu věřim jsou moji dobrý kámoši z basketu,ze školy a od nás,fakt je miluju a nikdy nepřestanu věřit,že i oni maj rádi mě... napsal/a: vendulkoko 09:52 | Link komentáře (0)