šéfová dostala určitý rozpočet (nebudu tu uvádět kolik, znáte to.. firemní tajemství
) na sportovní aktivity .. tak jsme zašli na bowling. Půl šestá a já dorazila na bod určení.. Nálada zatím nebyla nikterak rozjetá, seděli tam 3 lidé a ani nic moc nepopíjeli.. mezi ty tři lidi patřila šéfová, vedoucí skladu a má raketka... 
Raketka se na mě hned vrhla a ukazovala nové krásné hodinky, které dostala od svého dárečku .. mimochodem.. jsou náááááádhernééééé
Marti.Po dvou skleničkách červeného vínka se nálada zlepšovala, dorazilo dalších x lidí .. tj. několik chlapců ze skladu a nemohlo chybět IT oddělení
Po další skleničce s Martinkou jsme číšnici sdělili, zda je možnost donést rovnou celý sud tohoto lahodného moku, bohužel čísnice nám oznámila, že to není možné, ale že to zcela jistě zařídí nějak jinak. Byla velice šikovná, někde v rohu v prachu našla karafu, do které nám lahodný mok nalila...
Po posilnění jsme si dávaly s raketkou tkzv. opičí dráhu .. vysvětlím (dlouhé stoly, 4 sražené zasebou - dráha od začátku prvního stolu, do konce 4 stolu) v sobě každá litr vínka.. po asi 5 trasách jsme vylezly a já zjistila, že má záda vypadají jako po noci plné vášně.. dost jsem přemýšlela, jak to doma vysvětlím... ale pochopili to .. Mimochodem .. skončilo to tak nějak,alespoň pro mě, v normální hodinku, tj .dvanáctá, někdo se odebral do centra, někdo pár metrů do místní non stop herny a já ?? no samozrejmě domů.. nějak jsem neustála posledního panáka vodky..
fotečky také nějaké budou, ale raději je nechci vidět .. 