Přátelství je krásná věc, ale těch pravých přátel je hodně málo. Ty největší a nejlepší, ale hlavně ty pravé, přátelé se hledá strašně těžko. Ale když už je najdete, tak potom je to paráda, protože když máte nějaké problémy, tak se na ně můžete obrátit a oni vám neřeknou, že vám nepomůžou, ale udělá jim radost, že vám mohou pomoci. Pár takových přátel mám a jsou to lidičky, na kterých mi strašně moc záleží a kdykoliv budou potřebovat jakoukoliv pomoc, tak pokud to bude v mých silách, tak jím pomůžu a budu rád za to, že jsem jim mohl pomoci. Tito lidé mají hodně velké místečko v mém srdíčku ... Navždy

Hodně lidí si mezi přátelstvím a kamarádstvím představí jednu a tu samou věc. Avšak je mezi těmito 2 věcmi docela velký rozdíl. Jsou to lidé, které máme svým způsobem rádi, ale každé máme rádi jinak. S kamarády se vždy zasmějete, pobavíte se o blbostech nebo si zejdete někam posedět. Ale to stejné se přece dá dělat i s přáteli, že? Můj názor ovšem je, že je zde jeden a velký zásadní rozdíl. Ten hlavní je v tom povídání. Jasně, můžete si s přáteli i kamarády povídat stejně, ale kamarád vám nepomůže s vašimi problémy. Přítel se k vám nikdy neotočí zády a neřekne vám, že to je vaše věc jako kamarádi, ale vyslechnou vás a budou se vám snažit s tím problémem pomoci. Budou rádi, že jsou to jsou právě oni, kdo vám budou moci pomoct. Ti práví přátelé nikdy nic nechtějí za to, že vám pomohou, ale jsou rádi, že pro vás něco udělali a pomohli vám. Přátele potěší hlavně to, že uvidí úsměv na vaši tváři a pocítí, že jste šťastní. Co je nejhorší, že ti PRAVÍ PŘÁTELÉ se hledají opravdu hodně špatně a občas, když už si myslíme, že jsme je našli, tak se ukáže, že to tak není!
(toto co jsem zde napsal, je jen můj názor na tuto věc. Proto bych byl rád, kdyby jste se k tomuto mému názoru nějak v komentáři vyjádřili. Děkuji)