podzim   25.Listopad 2006


je podzim... sychravo.... v hlave mi beha spousta vzpominek... postupem casu bledly a bledly, az jsem zapomnela na spoustu krasnych veci a z podzimu se stalo nevitane rocni obdobi, plne deste, zimy, co zaleza pod nehty a premysleni o tom, co na sebe abych nezmrzla....
letos je neco jinak... mozna se dostavam do jineho stadia sveho zivota, kdy se mi vsechno vraci ve vzpominkach a stale vic si uvedomuju, ze to nejde zpeta nic nebude jako driv....
ve vzpominkach mam podzim spojeny se zlatou barvou slunce prochazejiciho skrz zazloutle listi, vsechno jako by melo ten vzneseny zlatavy nadech, z nehoz az bolely oci, vsechno vonelo poslednimi teplymi dny a vitr hazel vlasy do oci.... syte modre nebe lakalo k pousteni draku a tvare palily a rudly, jak se do nich opiral vitr... pamatuju si, jak me mama vzdycky navlikla do sustakovky a byl boj o to, abych nemusela jit v holikach...
vonela prichazejici zima... vsechno se mi v hlave poji se spoustou vuni a dojmu a pocitu...
v sadech dozravala jablka a svestky, vsude se sklizelo obili a litaly pavuciny babiho leta...
nedelni odpoledne vonelo strudlem od maminky, cajem a zapalenym krbem... idilka jako z reklamy...
postupem casu se vsechno menilo, nekoukala jsem kolem sebe po barvach na stromech, nechtelo se mi do prirody, chodit ve vysoke trave, jen tak se divat, rozhlizet se a vychutnavat klid a ticho... nic neresit, nemit kazdodenni problemy a shon, neresit kolik mam casu a kde musim v kolik byt... proste jen se tak prochazet a nemyslet na nic...
je vsechno pryc? musi snad clovek tim ze dospeje prestat vnimat a byt slepy? nebo spis zaslepeny tim, co nam prijde dulezite? barvy vybledly, vune rozfoukal ledovy vitr a vzpominky bereme jako pritez k "normalnimu" zivotu... napsal/a: zooza 15:17 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář