Nevím co se životem
Prvním rokem studuji VŠ, ale zjišťuju, že to není nic pro mě. Od základky jsem věděla že nejsem studijní typ, ale jelikož má celá moje rodina vysokou školu vystudovanou, musela jsem pokračovat taky. Na škole mě to opravdu nebaví, chodím tam nerada a hlavně mi učení prostě nejde. První zkoušku jsem pokazila a neudělám ani ty další a když tak o tom přemýšlím, ikdybych nějakým zázrakem dodělala Bc., nebudu chtít dělat práci v oboru. Můj sen je prodávat například v krámě s oblečením, botami, zvířaty atd... Je to můj sen už od malička, ale když jsem to prohodila někdy na základce, máma skoro utrpěla šok, že to v žádném případě. Chci se školou skončit (stejně neudělám zkoušky), ale jak to říct rodičům? Nedokážou překousnout že jejich dcera bude mít jen maturitu a bude prodávat v nějakém obchodě, když oni všichni jsou Ing. Mám strach za nimi přijít a říct jim to, protože vím, že oni chtějí abych se v životě měla dobře (dobře pro ně znamená mít hodně peněz), ale už nedokáží pochopit, co je vlastně můj sen.
18.01.2012 10:03:57
JednChlap: To může i bez titulu ne? Takže studovat obor který s tím to nemá nic společné by bylo ztrátou času...
*chivavinka 21
18.01.2012 09:57:11
Zkus to vydržet a udělat vše pro to, abys dostudovala. I s titulem si může zařídit obchod s oblečením, zvířaty a sama v něm prodávat. :-)
JednChlap
18.01.2012 09:46:46
Kdyby ses odstěhovala od rodičů, tak už jim do toho nic nebude.
Moučník 21
18.01.2012 09:44:35
Někdy člověk cítí, že všechno není v pořádku a touží po změně... ale neví, jak to udělat. Ty víš, jak na to, ale zase tě brzdí strach. Zloba rodičů a jejich touha řídit tvůj život je nic v porovnání s tím, že ty svůj život ztratíš, pokud si nepůjdeš za svým snem.
Oriq 27
18.01.2012 09:35:15
V tomhle bych na ně nebrala ohledy, ty žiješ svůj život a co budeš jednou dělat bude pouze tvůj výběr. Třeba to naopak vezmou v pohodě. Nebo prostě zvorej zkoušky a budeš to mít jisté.
*chivavinka
