Amores Peros 20.Srpen 2007
Vzdycky to tak bylo a vzdycky bude, je to tak laska je proste kurva a zatracene bolí, bez ní byt nemuzeme a kdyz ji mame?bojime se ze ji ztratime a pak kdyz ji ztratime, brecime, vzpominame, umirame...potkame nekoho jinyho a bojime se mu odevzdat,bojime se toho, ze to pak prijde vse nanovo, jenze to neovlivnime a stane se to, ze se zase zamilujeme a pak jsme stastní, zase se bojíme a najednou jsme zase sami v koute ubulený a ja si rikam proc,proc porad padat na zem, vstavat, ucit se znovu a znovu chodit?ja ted uz vazne nemuzu, boli to moooc moc mooooc, miluju ho a on?nevim nevim nic, nevim co citi, nevim nac mysli, nevim co chce, nevim vubec nic a mozna ta nejistota je mnohem horsi nez vedet cokoli jineho...clovek planuje, nebo spis sni,jaky by to neco mohlo byt, je to vse ale jinak a ja uz se nechci trapit, myslim, ze uzjsme v zivote prosla tolika zklamanim, ze si snad muzu dovolit byt alespon trosicku stastna dele nez par mesicu...jenze chci byt stastna s nim,ale nebudu, musim se z toho vyhrabat, opet se naucit chodit, zvladnu to?musim tak mi drzte palecky a tobe?..preju ti jen to nej, zaslouzis si to taky.... napsal/a: zuzanie 00:24 | Link
