Příběh dvou přátel :

Dva kamarádi se vydali přes poušt´.

Předtím se ale pohádali a jeden z nich dostal facku od toho druhého.

Dotyčný, aniž by cokoli řekl, se sehl a napsal prstem do písku:

" Dnes mi můj nejlepší přítel dal facku"

Putovali dál. Došli ke krásné oáze s jezírkem a rozhodli se,

že se vykoupou.

Ten co dostal facku se začal topit,

ale ten druhý ho zachránil a vytáhl z vody.

Když se probral, vytesal do kamene:

" Dnes mi můj nejlepší přítel zachránil život."

Kamarád se jej optal:

" Když jsem ti dal facku, napsal jsi to jen do písku

a tentokrát jsi to vytesal do kamene. Proč?"

Odpověděl:

" Víš když mi někdo ublíží, píši to jen do písku,

aby vítr tyto řádky odfoukl na znak odpuštění.

Ale když mi někdo pomůže, vytesám to do kamene,

aby to tam zůstalo na věky."

Nauč se svůj žal a křivdy psát jen do písku

a své štěstí vyrýt do kamene!

Říká se, že stačí jen jedna minuta

na to abychom si někoho zapamatovali,

jen jedna hodina abychom si jej oblíbili

a mnohokrát nestačí ani celý život

abychom na něj zapomněli.