-Monka.

Čauky.
Odjakživa jsem byla tohoto odpůrce. Najednou se na mě sesypal obrovský pytel s problémy, nátlaku, stresu. Problémy v rodině, ve vztazích, vážné nemoci blízkých.... No a jednoho dne jsem seděla v koupelně a po ruce mi tekla krev. Poprvé jsem si tímto způsobem ,,pomohla" 24. října tohoto roku. Nejhorší na tom je to, že když to utěláte, tak si to vyčítáte, ale zároveň víte, že to příjde znovu. Přináší to úlevu, ,,únik", ale také nespočetné množství dalších problémů (především, pokud chodíte ještě k tomu stejně jako já do školy), jako například.. kde mám vzít další náplasti? Co budu dělat v tělocviku, když všichni budou mít krátké rukávy a budou říkat, jaké je jim vedro a já budu mít mikynu a vedro mi nebude?! Jak si mám nakoupit oblečení, když si nemůžu skoušet nic s krátkým rukávem? je jich strašně moc....Trvalo to půl roku, až do doby, než to bylo zjištěno doma (asi před třemi měšíci). Bylo strašné vidět takovou bolest v očích rodičů, rodiny celkově. Už proto CHCI přestat. Oni si myslí, že už z toho jsem dávno venku a prakticky aji jsem, ale přece to čas od času ještě udělám (už to není dnně, či několikrát denně), ne na tak dobře viditelné místo jako je ruka, ale na bok.. třeba když se naštvu, sklamu, atd...tak cítím jak mě to k tomu strašně táhne a ne vždycky to vydržím.

Abych pravdu řekla,sebepoškozování je normální pro lidi,který maj problémi.Já se taky řezám,ale snažím se mírnit už jen kvůli mému příteli.On o tom sice ví,ale no udělala sem to zas a nechci,aby to věděl.Myslím si,že ty lidi který to chtěj jen skusit,tak to skusí,ale pak u toho navždy zůstanou,berte to jako drogu.A ten kdo se o to snaží tak moc dobře ví,že má touhy,aby viděl krev!Je to moc smutný:-(

je tosmutný že to lidi dělaj ale nemůžou za to maj úproblémy..

hele lidi... jestli se chcete sebeposkozovat.. tak klidne me je to jedno, ale ja sem to jednou udelala ale mela sem z toho jenom problemy... nikomu to nedoporucuju....