pórek...

celej svět je na hovno...v noci moc ošklivý sny..už chci, aby to všecko přešlo kurva...musím pořád tak trpět a všechno..nezasloužím si to...ráno mega moc velká hádka....bylo řečeno něco co mi moc ublížilo, nejvíc na světě ublížilo, že mi to říká ona tak na to už sem si zvykla...on byl dycky ten co za mnou přišel a říkal mi, že to tak nemyslí....ale teďka už mi to říká i on....je to fakt hrozný...nevím co mám dělat..takže celou cestu na vlak sem brečela...totální záchvat pláče... tam pak seděla ubrečená a všecko mi bylo jedno...škoda, že je zima...utekla bych z domu...ale je zima...a já nechci nikoho obtěžovat jeslti můžu u něj spát a tak...prsotě to nesnáším...kdybych umřela všecko by bylo jinak....ale to je moc sráčský...a teď taky brečím, protože je prostě všecko strašně na píču...fakt nesnáším celej tenhle zamrdanej svět...neměla sem se vůbec narodit.... už nikdy to nebude lepší.... ale mám plán....jenže to nedokážu....takže je to prostě všechno nejvíc na hovno...můj život nemá smysl...připadám si moc sama..opuštěná na celým tom debilním světěpřestanu žrát, obdlím a umřu...stejně to mám předurčený...totální deprese