Radosti a strasti alkoholu - naštěstí né ty moje 21.Březen 2008
Jednoho krásného dne,kdy nebylo zase do čeho píchnout :D jsem se s kamarádem rozhodl,že si pokecáme u flašky 0,5 Stalinove slzy. Našli jsme si poklidný zapadlý kout nejmenovaného města a pohodlně(ani moc ne no) jsme se usadili a začali popíjet....
napsal/a: -ivuska- 20:48 | Link
V průběhu debaty o našich rozpadlych vztazich s holkama, které nám vzaly roha jsme si ani nevšimli že ve flašce nic neni. Ja jakož to geniálni tvůrce neskutečně originalnich myšlenek jsem navrhl,že zajdeme ještě pro jednu láhev . Kamarád již značně ožralý jen nepřítomně přikyvoval.Když jsme teda šli cestou necestou za dalšim půl litrem ohnivé pálenky,kamarad se rozhodl,že nakonec pít už nebude což mě však(bohužel jak později uvidíte) neodradilo od nákupu další ohnivé vody. Ve stejném tempu jsme neoplně našli náš flek a začali, teda jen já jsem začal, popíjet dale.
Jak už to tak bývá,když jsem sám vypil půl další flašky a chtěl se jít vyprázdnit k místnímu pískovišti,skopl jsem zbytek láhve a zatancoval jsem kolem lavičky ve snaze chytit balanc. To bylo to pravé znamení,že už mám přestat pít. Tak jsem se(kamaráda jsem nevnímal) rozhodl že už půjdu domů.
Po cestě jsem chodil od jednoho plotu ke druhému(což jsem se později dozvěděl že ten druhý plot tam vůbec nebyl,ale byl to můj kamarád od koho jsem se odrážel abych nespadl do 15metrového srázu do Olzy)a došel k nějaké místní stavbě,kterou jsem se prý(bohužel už nevím) rozhodl prozkoumat.
Tak jsme to tam prý prolezli a já se mermomocí chtěl dostat do dalšího patra.Ale prý tam naštěstí nebyly schody. Při kolejích jsem se rozloučil (velice hlasitě) s kolegou a zamířil domů...
Jinak schody co běžně vyjdu za 1minutu jsem zdolával zhruba půl hodiny a bohužel mi před cílem došly sily a já jsem usnul před bytem. Kolem cca 4hodin mě probudil rachot na chodbě a také nutkání travicího traktu znovu se vyprázdnit. Tak jsem nahodil sprinta, což nebyl zrovna dobrý nápad, pač jsem byl pořád na schodech. Jak už to tak bývá následoval pád, který jsem zázračně přežil a pokračoval v rádoby běhu ven. Usadil jsem se za plynárnou a nechal obsah žaludku vykouknout ven. Najednou čáry máry a bylo 10 ráno a já spal v posleli.
