PÍSEŇ VLKODLAKŮ
Nádhernou bolest a pach krve při půlnočních proměnách
Doprovází vytí vlčí, který tone v ozvěnách
Mlžný opar pluje tmou a na magický znamení
Je z člověka vlk, z vlka člověk,co každou noc se promění
Nešťastný, unavený nesou úděl svůj
A každou půlnoc musej stůj co stůj
Zpátky z říše lidí, ale sami nechtějí
Smrt je nevykoupí je to prokletí, který trvá staletí
Plamenný voči ve tmě vodrážej hvězdy vzdálený
Touha po volnosti za cenu prokletí duše na prach spálený
To jsou vlkodlaci, který se ve tmě ztrácej
Z lesů do města se vracej
Osud v kapuce hladí je po tvařích, jejich bolest vobčas utiší
Píseň vlkodlaků často zaznívá, ale nikdo z vás ji neslyší
Psychiatři je v knížkách nenajdou
Vlčí lidi tady stejně jsou