Už se vám někdy stalo, že jste si jednoho dne uvědomili, že věci kolem vás nejsou tak, jak by být měly? A vlastně zjistíte, že žijete zcela jiný život? Že žijete ve světě, který jste si sami vytvořili a který není skutečný? Najednou si uvědomíte, že takhle už dál žít nechcete a budete se snažit o změnu. Avšak snažili byste se o změnu kdyby vás k tomu někdo ,,nenakopl?"...já asi ne. Stačilo pár vět člověka, na kterém vám dost záleželo. Můžu té dotyčné osobě být vděčná, že udělal, to co udělal.Sama od sebe bych to zcela určitě neudělala. Žila bych si klidně dál ve ,,svém" světě.... U některých kamarádů, které mám kolem sebe jsem si stavěla pomyslný domeček. Avšak nebyl postaven zrovna z toho pravého matriálu. Byl postaven z prken lží..Ale nebylo to tak u všech. Těm dotyčným, u kterých tento domeček byl stavěn, těm jsem se omluvila a řekla jim pravdu. Bylo jenom na nich, jestli to přijmou a budou mě dál brát a nebo ne. Většina z nich to ,,překousla" a jsem jim za to nesmírně vděčná. Nyní můžu pravdivě říct, že u každého, kdo je kolem mě, si nyní stavím domeček z trámů pravdy.Ten, který jsem si stavěla z prken lží jsm už zbořila. Začala jsem zcela znovu. Omlouvám se všem, kterým jsem ublížila a zkazila jim tak obrázek o mě samotné. Mrzí mě to. Ale čas nejde vrátit zpátky, ale já se z chyb učím...