Řekla bych, že když se rozdávalo štěstí, tak jsem asi stála ve špatné frontě. Čekám, čekám, ale pořád jej nějak nenecházím. Obvyklé řeči jako: ,,To přijde, neboj. Jen musíš být trpělivá."...Jo, jasně, já jsem trpělivá, ale řekla bych, že už až moc dlouho. Samozřejmě, že nemůžu tvrdit, že to štěstí nemám žádné. Ale to, po kterém toužím nejvíc, tak to nějak pořád nenacházím. Asi špatně hledám ..Hmmm, je to možné. Zkusím si koupit navigaci, možná ho pak objevím. Ale co když ani ta navigace nepomůže?. Co to plácám? Zastavte mě někdo. Jsem rozený optimista a tady plácám taové hovadinky No plesknu si jednu.! Ale tak co. Žiju normálně... No ikdyž někdy můj život k pojmu ,,normálně" má dosti daleko. Ale tak mnozí se mají hůř než já. Momentálně sedím doma nemocná, zatímco ostatní se baví ve škole A já tady piju ten odporný mátový čaj, a stávám se nejlepší kamarádkou Stoptussinu, Septisanu a Muconasalu plus Sakra, co je to za úděl? Co takhle být nejlepší kamarádka štěstí?...Hmmm..?
komentáře (1)
« Domů | Přidej komentář
stesti ktere hledas mas ve spoustach kamaradu kolem sebe:-) spis bych rekla ze my mame to stesti ze te mame..já osobne mam stesti v tom ze sem te mohla poznat...a ze se svym zpusobem od tebe ucim jak bojovat se zivotem