čtyři dny
12.Květen 2008
Tyhle prapodivný čtyři dny začaly ve čtvrtek večer, když jsem se nemohla dostat dom, protože sem neměla klíče a nikdo nebyl doma. Naštěstí s pomocí sousedky se mi toněják povedlo. Potom sem se musela rychle připravit na "dámskou jízdu". Původně to měl být privát, ale pak se to změnilo a tak sem se ani moc nemalovala a nic. Jenže než sem vyšla z bytu zavolala mi kámoška, že se ten privát obnovuje a že mám vzít nějákej chlast. No tak sem vzala vínko a vyrazila sem. V buse seděli nějáky pochybný existence, který nejdřív zajímal můj zadek ale jakmile si všimli tašky, co sem držela vruce, jejich pozornost se soustředila na obrys flašky vína uvnitř. Privát probíhal velice zajímavě - sežrala sem asi tunu brambůrků všeho druhu plus pistácie, tak něják se zkalila, uklidila nějáky blitky, potkala gaye, kterej asi tak teplej nebyl protože mě tam potom ochmatával (kde je tedy pravda?), přenášela sem ještě s jednou holčinou a klukem kámošku ze země na postel a z postele zpátky na zem a poté, co se tři páry začli rozmnožovat všude po bytě vyčerpáním usla na něčí posteli. Spala sem, ale jenom hoďku, ptz ve 4:43 mi je bus dom. Kam sem dorazila v pět. V půl sedmý zazvonil budík mé nebohé sestře, která musela jít do školy, zatímco já sem si spala až do 11. Pak sem se sbalila a s mamkou vyrazila do Havl. Brodu za strejdou a jeho rodinou. Tam nás přivítal malej kokosáckej bratránek (4 roky), s neskutečně dlouhýma a zatočenýma řasama (nebesa! kde je potom spravedlnost?) a začal se předvádět, tím, že se vrhl na další obyvatele domu - kočky (asi projev nadšení, že sme tam). Já, mami a teta sme je bránili vlastním tělem. Mikeš ovšem dával tohle všechno za vinu mně a pokusil se mi sežrat ruku. Mišák, který je vlivem Kuby trošku psychycky nevyrovnaný, začal útočit na veškerý nábytek a trošku se u toho klepal a vydával nějáký pískajíci zvuky a Kokeš, jakožto nejstarší z nich a tedy zvyklý na Kubu se šel nažrat. Pozdějc přišel další bratranec (17 roků) a šel pařit wowko. Když sem za ním přišla začli sme si vyprávět naše poslední akce až z toho vyšlo, že pudem kalit taky. Šli sme na náměstí, kde byl zrovna majáles, Tom mi pochválil botky (bylo načase!) a sešli sme se s jeho kámošema, ktery se dycky tváří jakoby mě viděli poprvý i když se známe aspoň dva-tři roky. Koupili sme nějákou broskvovici a kofolu (výběr byl samozřejmě na nich, já bych takový neštěstí nedopustila). Pak sem si vyposlechla jejich trápení vohledně holek a šli sme zpátky na náměstí. Tam sme se potkali s nějákým jejich kámošem, co pěstuje travku a tak si hned šli všichni dát. Já sem nechtěla, ale pak do mě ten jejich kámoš začal hustit, jak je to skvělý a tak (asi si myslel, že sem nějáká nevinná dívenka, co nikdy ani hulení neviděla), ale jak mu mám vysvětlit, že prostě nemám náladu? a tak sem ho nechala uvěřit v mou nevinnost. Mezitím Tomáš a kluci odešli a já tam s ním zůstala sama (bezva). Po chvilce se mi podařilo se ho zbavit a šla sem dom, kde už čekal Tomáš a ujišťoval se jestli na něj nejsem nasraná, protože oni mě tam hledali a mysleli si, že mě dobrovodí ten kluk(kterej mimochodem skoro chodil po čtyřech). Nechala sem ho ještě chvíli se obhajovat a šla spát. Ráno mě vzbudil ten nikdy neutichající pták (andulka) a tak sem vstávala už v sedm. Za chvilku přišel další bratránek (27 roků). Já, teta, strejda a dva bratranci (27 a 4 roků) sme jeli k babičce. Cestou sme kvůli tomu malýmu poslouchali Kocoura Mikeše a jelikož cesta trvala tři hodiny a na tý kazetě sou jenom dva dvacetimonutový příběhy - nenávidím Kocoura Mikeše. Přijeli sme večer a tak sme šli všici spát. Druhý den, když sem byla v pokoji v podprsence a převlíkala se, tak mi moje prostorově výraznější babička oznámila, že sem sádlo (milé vod ní). Kolem jedný nás babička začala hnát do kostela, ale ještě předtím stihla tetě povědět, která po pěti minutách sebezkrášlování vyšla z koupelny, že by se mohla učesat a protože já sem stála u toho tak to řekla rovnou i mě. Strejdovi a bratranci (27) zas řekla, že se neumějí oblíct. Pochválila samozřejmě jenom toho nejmladšího smrada. Toho, který věčně všechny a všechno šikanuje - hlavně zvířátka a kterýho stejně oblíká strejda a češe teta. No, můžu mu aspon připsat k dobru, že von se do kostela těšil. Jeho nadšení však po pár minutách ustoupilo a odešel s tetou na zmrzlinku (!). Pak se ještě odehrálo pár nepodstatných věcí, který sem skoro nepřežila, a domů sem konečně dorazila kolem jedenáctý večer.
Autor: ..bejby.. v 14:05, |
Komentáře (0)