pitomej čas...
Někdy bych si hrozně přála vrátit čas. A kdo ne, že? Odvrátit různý trapasy, zachránit rozchody (jakýkoli), zažít TO (každej ať si představí, co chce) znova a pořád dokola, změnit jenom maličkost, která by nás potom učinila šťastnější, nezmeškat tu šanci, kterou už sme jednou nechali proběhnout pod rukama, říct TO, co sme nestihli, neuskutečnit hádky, který nás potom mrzí, zase zažít tu řiť, ty skvělý zážitky, ale taky nezažít některý věci, který se neměli stát a kvůli kterým se trápíme.
Zastavit čas! Zastavit ho, když sem šťastná a nic mě netrápí, když ležím vedle něj, když mám neskutečný záchvat smíchu, když mě někdo pochválí, když sem s rodinou!, když chci něco oddálit, když mám konečně lásku na dosah, když potřebuju víc času na rozhodnutí, když nechci aby to skončilo...prostě samý "když". Asi to tak má být a my se máme hádat,rozcházet abychom se pak mohli znovu nacházet, sladce se usmiřovat, zažívat TO všechno znovu a možná lepčí, znovu být šťastní