Do roka a do dne
Když po roce beru do ruky klávsnici, přemýšlím co napsat. Řádky Vám naskakují sami, když se potřebujete z něčeho vymluvit, když potřebujete světu něco sdělit. A věřte tomu, že když je člověk sám a nesdílí svoje pocity s někým po boku má toho mmnoho co říct. Tyto předchozí řádky asi vysvětlily moji dlouhou nečinnost. Možná jsem taky nic nenapsal, protože jsem popisoval stránky něčeho jiného, což by mělo být překvapení. Když se zamýšlím, proč jsem nic nenapsal ani na Nový rok, ani na Štědrý den, musím říct, že je mi to líto a na druhou stranu jsem rád. Možná, když člověk nepotřebuje světu nic sdělit, je to možná důkaz jeho spokojenosti styku s okolím, s lidmi... Nevím, nechci se omlouvat ani lidem, kteří chodí na blog pravidelně tvrdit, že už nikdy nic nenapíšu, protože to je blbost... Určitě mě v životě potká spousta bolestných událostí, které budu chtít světu sdělit a konzultovat je s čtenáři svého blogu prostřednictvím internetu. Ale možná mezi tím budou delší intervaly. Moje nemoc stále trvá.. Člověk si zvykne na bolest a život, který není tak úplně normální.. Po čase o tom i přestane mluvit a dokonce je mu to nepříjemné s někým o tom mluvit. Nechci to už tady rozebírat, protože jsem do té fáze dospěl.. Raději bych chtěl svým pravidelným čtenářům popřát hodně štěstí, lásky a úspěchů do nového roku, ale hlavně pevné zdraví, to ostatní se zdá být velmi nedůležité, když nejste zdraví. Ať je tento rok 2011 v mnoha směrech lepší než ten minulý a ať se můžeme za rok ohlédnout a říct si, že jsme si to užili na 200%.
Váš Autor
