Osud je nevyspitatelný, nedá se mu uniknout či ho změnit, snad jen vypořádat se s každým jeho zásehem, i když se nám třeba nelíbí...

Úspěšný zápočet | škola, školička
12.Květen 2008
Tak a mám další zápočtový test úspěšně za sebou. Kdyby všechno šlo tak hladce, jako právo a sociální psychologie, bylo by to super. Ke všemu je venku tak hezky a člověk aby seděl doma nad učebnicema a šrotila se, co se jen dá, aby ty zkoušky za něco stály. No, uvidíme. Snad to dobře dopadne.
Vložil: 6lucinka ¤ Komentářů (0)
sladká naivita | škola, školička
29.Leden 2008
Tak dlouho člověk čeká na odpověď a když jí má a začne se radovat, přijde jen další rána pod pás. I když si za to mohu nejspíš sama. Ne nadarmo se říká, že se člověk nemá radovat předčasně... Ale kdo mohl tušit, že ne vše je takové, jak se na první pohled jeví. Možná že touhou mít to konečně za sebou způsobila mou sladkou naivitu. Ne, opravdu to není jednoduché. A jak se zdá, budu se s tím mučit ještě velmi dlouho. Jenže mě už to nebaví. K čemu to vlastně je?
Vložil: 6lucinka ¤ Komentářů (0)
Předzápis | škola, školička
14.Leden 2008
A mám to za sebou! Hurá, ukořistila jsem dobrá místa, tak snad ten rozvrh bude za něco stát, když už jsme tu trčela do noci.
Vložil: 6lucinka ¤ Komentářů (0)
Lepší časy | škola, školička
02.Leden 2008
Do nového roku jsem snad, jak doufám, vykročila tou správnou nohou. Nejen že mě, alespoň pro zatím, opustily chmurné myšlenky, vzpomínky na minulost...ale mám za sebou i úspěšný zápočet z informatiky. Tak snad se mě štěstí bude držet i nadále. Mám přeci jen před sebou ještě pár zkoušek, které budou daleko horší.
Vložil: 6lucinka ¤ Komentářů (0)
škola | škola, školička
06.Prosinec 2007
Tak, dnes pro tento týden na posledy do školy...a pak, pak už jen volno, ale v pondělí, zase všechno nanovo. Nechce se mi tam, ale musím vydržet, jen pár dní zbývá do Vánoc. To volno už potřebuji jako sůl. Ale bude to vůbec volno? Vždyť mám hned v lednu zkouškové. Snad to všechno zvládnu.
Vložil: 6lucinka ¤ Komentářů (0)
Cesta | škola, školička
12.Listopad 2007

   Dnešní ráno se mi tolik nechtělo vstávat, nebýt Métinky, která mě budila svým šlapáním po mém těle, lohtáním jejích vousků, snad bych bývala ani vestala. Venku byla pěkná zima, poletoval sníh a já jela, jako ten největší blázen busem na nádraží, kde jsem přehopsla na vlak, který mě mě dovezl do školy. Cesta téměř neutíkala, ve vleku nebylo k hnutí, už abych byla na místě, pomyslela jsem si. Jenže v Ústí bylo ještě horší počasí, místo očekávaného sněhu z nebe padal déšť....

   Po dvou hodinách psychologie jsem se rozhodla jet domů, takže jsem celou tu hroznou cestu musela absolvovat ještě jednou. Hrůza.

   Proč já jsem jen ráno nezůstala v téplém pelíšku?

Vložil: 6lucinka ¤ Komentářů (0)