Tak dlouho člověk čeká na odpověď a když jí má a začne se radovat, přijde jen další rána pod pás. I když si za to mohu nejspíš sama. Ne nadarmo se říká, že se člověk nemá radovat předčasně... Ale kdo mohl tušit, že ne vše je takové, jak se na první pohled jeví. Možná že touhou mít to konečně za sebou způsobila mou sladkou naivitu. Ne, opravdu to není jednoduché. A jak se zdá, budu se s tím mučit ještě velmi dlouho. Jenže mě už to nebaví. K čemu to vlastně je?