Asi se to bude týkat každého z nás,kteří jsme ještě školou povinní a stále se držíme máminy sukně.Poslední dobou to začínám pozorovat čím dál víc a i po rozhovoru s kamarády jsem zjistil že to asi nebude jen u nás doma.No a třeba právě u nás doma.Pro někoho jsou to věci samozřejmé a už od malička zavedené,ale já jsem spratek rozmazlenej a zvyklej na jinačí zacházení.Jednou takhle ráno,mě máma vzbudila,tak jsem vstal a dovalil jsem do kuchyně,očekávajíc teplý čaj na stole.Přijdu tam,sednu si,koukám koumám a čaj nikde!Pro jistotu jsem se podíval ještě jednou a pořádně,ale on tam opravdu nebyl!Tak jsem se tázal mámy,co že se to děje a kde mám čaj.A máma mi s klidným výrazem oznámila že si ho mám udělat sám.To byla pro mě šokující zpráva,no prostě na infarkt.Tak jsem se na to vysral a čaj si neudělal.Radši jsem šel rovnou do školy.A druhý den ráno se to opakovalo zase.A pak zase a zase a zase.To už toho měla máma dost a začala ty čaje zase dělat,protože je hodná a má o nás starost.A taky ví,že sami by sme si je nedělali.Pohoda,tak tohle by sme měli vyřešený.Pak ale přišly další šoky.Nevim jak kdo to má,ale já jsem byl zvyklej že mě máma ráno budila.Jednou to sabotovala a já přišel pozdě do školy.Nejhorší na tom je,že tohle nejde nějak udělat,aby mě zas začla budit.Takže mě teď každý ráno místo mámy otravuje budík.A třetí,brutální revoluční útok bylo dělání svačin.To taky sabotovala,že prej už jsme velcí a že si potřebuje odpočinout.A od té doby si dělám sváču sám.Ale zas o to víc mi chutná.A to na tom ještě nejsem tak hrozně,někteří musí pravidelně mýt nádobí,žehlit a dělat takovýhle podobný,děsivý věci.
A co z toho vyplívá?
Hlídejte si vaše rodiče,ať se nedostanou do špatný společnosti a nezačali něco podobnýho prosazovat doma.Takže od teď večerka do devíti a kamarády předem kontrolovat,aby na vaše rodiče neměli špatnej vliv.