malý velký problém
Ty jo,jsem fakt unavená ze školy,chci prázdniny a odjet někam hooodně daleko.....mě už nebaví být sama,strašně moc mi chybí probouzet se vedle někoho,usínat vedle někoho,jít jen tak třeba na procházku,do baru,na večeři,na nákou akci jít prostě s někým jako pár...jít s někým koho mám ráda a on mě,když potřebuju jen přijít a přitulit se nebo si jen povídat,dělat prostě všechno blbosti,prožívat s někým štěstí i smutek...to já už neznám.......chybí mi i to čekat na zprávu od někoho,koho miluju,hádat se s tim člověkem...prostě mi chybí vztah.Byla jsem zvyklá mít vztahy a postupem času zjištuju,že je mi někdy líp takhle,můžu si dělat co chci,ale pak přijdu domů a tam uplně prázdno,lehnu si do postele a vim že takhle budu usínat dnes a zítra a jindy když budu doma.Jako by na mě nikde nikdo nečekal,nebo čekají ti nesprávní lidé,to jo,ale pro mě to jsou kamarádi.Udělala jsem jeden zásadní krok,hodila jsem pryč svou minulost a je to fajn,cítím jak začínám žít jinak a s novými lidmi,to je pro mne odrazový můstek pro něco dalšího......a co se týká mých vztahů,je jeden člověk,který je moc hodný a vim že by mi s nim bylo dobře,ale mám asi strach navázat ted nákej vztah,myslela jsem si,že to bude ok,ale na krátko vztah dokážu ale ne na dlouho,z toho mám strach,z další bolesti a vůbec se asi bojím se ted zamilovat....................................to hrozný já sem nepíšu nic jinýho než svoje depky,no tak třeba písnu i něco veselejšího,ted o víku půjdu na náký akce tak to třeba mít něco veselýho a třeba se tu s tim pochlubim:)
