Kakanošova pohádka
Žil byl za stočtyřiceti kadibudkami a sedmdesáti žumpami kdesi v horách Kakanoš. Bydlel hodně vysoko v horách, kde se ukrýval před lidmi z údolí, kteří ho vůbec neměli v lásce. Totiž on nikdy nedokázal udržet stolici a aniž by si to uvědomil, "utrousil" si vždy do trenek pěknou ostudu, alespoň kdyby při tom tak strašně nezapáchal.

Jelikož ti lidé vůbec nebyli zlí, měli dobré srdce nebo spíše ten smrad už prostě nemohli vydržet, rozhodli se mu pomalu na každém kroku vybudovat kadibudku. Práce to byla úmorná a o to více skličující bylo zjištění, že Kakanoš stejně nestačil překonat cestu od jedné kadibudky ke druhé, aniž by si "něco" nepustil do kalhot. Proto netrvalo ani tak dlouho a lidé za jednoho velmi teplého a zatuchlého večera vyhnali Kakanoše do vysoko hor. Možná věřili, že s namrznutou prdelkou se mu bude špatně chodit a odnaučí se to, nebo si doufali, že se toho v takové zimě dlouho nedožije.

Jak šeredně se zmýlili však zjistili až další zimu, o rok později. Kakanoš byl sice posera v tom cítitelném slova smyslu, ale jinak to byl velmi chytrý a nadaný člověk, to že prohrával v hospodě pravidelně v kartách bylo pouze tím, že protihráči podváděli � vždy mu nějakým způsobem označili spodky.

Avšak jednou v zimě, když už lidé na nějakého Kakanoše téměř zapomněli, se na celé údolí snesla hovnová chumelenice. Lidé věděli, kdo jim tohle voňavé poselství posílá a uvědomovali si, že budou muset pykat. Když však tyto chumelenice nepřestávaly ani po deseti dnech a údolí vypadalo jako po velkém mamutím průjmu, rozhodli se ho jít do hor nalézt.

Cestou přemýšleli, jak se Kakanošovi mohlo povézt ovládnout větrné jímky a kde najednou bere tolik hoven. Věděli o tom, že produkci měl vždy velice nadprůměrnou, ba přímo honosnou, ale tohle by dozajista ani on sám neutáhl.

Jenže ať hledali jak hledali hory prošli už téměř celé křížem krážem a Kakanoš nikde. Až jednou když už se to chystali opravdu vzdát, zaslechli nedaleko takové dunivé hučení. Když došli blíž, zjistili, že je to Kakanošovo obydlí! Ten zloděj jeden zlodějská ukradl ze sjezdovky sněhové dělo a místo vody do něj pouštěl obsah své žumpy, do které si nasral dopředu už přes léto!

Když to ti lidé viděli, dostali obrovský vztek a s hurónským řevem se na něj vrhli, začali do něj bodat hůlkami až nebohý Kakanoš spadl do vlastního septiku. Než si lidé uvědomili co se stalo a následně na to zjistili, jak se sněhové dělo vypíná, Kakanoše vycuclo a rozprášilo po širokém okolí, takže alespoň ti medvědi si přišli k velmi levné večeři.
napsal/a: A601 12:48 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář