| DALŠÍ BLOG »

---

Ve třech základních chodech koně -kroku, klusu a cvalu- rozeznáváme různé ruchy(tempa), které se odlišují stupněm shromáždění a z tohovyplývající délky kroků a skoků. Velice významná jeprostorová a časová pravidelnost pohybů (takt)

Abyste správně rozuměli článkům, připojuji pojmy, které s chody koně souvisejí:
akce - výška a způsob zvedání končetin (může být vysoká - např. u kladrubských koní nebo nízká - plochá u dostihových koní)
čistota - zachování nohosledu
chod - pravidelné střídání končetin
kadence - počet kroků (skoků ve cvalu) za určitý časový úsek (rychlá nebo pomalá)
kmih - energie pohybu, závisí na odrazu zadních končetin
laterální nohy - nohy, které jsou na stejné straně koňského těla
nohosled - určuje, jak jdou nohy koně v jednotlivých chodech za sebou
pravidelnost - stejnoměrné rytmické střídání končetin bez kulhání a spohybem na rovné linii bez tzv. "rozhazování" (nebo "rozmetání" anebo"zametání")
prostornost - dána délkou kroku (od odrazu do došlapu)
ruch - rychlost, tempo v chodu (krátký, střední, zrychlený)
skok - cvalový pohyb. záď a hřbetní svalstvo zvedne předek, kůň silněpodsadí končetiny, odrazí se a přední nohy potom zachytí tělo po doskoku
stíhání - vada, při které se přední končetiny nezvednou dost rychle azadní došlapující noha může poranit patku či spěnku nohy přední
stopa - došlap každé nohy
strouhání - vada, při které se sousední končetiny dotýkají (strouhají se)
vznos - fáze, při níž tělo není podpíráno žádnou končetinou (pouze v klusu a ve cvalu)

Kdo vlastně přišel na to, jak se koně pohybují:
Pohyb koně a jeho fáze byly až do 70. let 19. st. provšechny záhadou. K jejímu rozluštění nakonec dospělfotograf Edward Muybridge. K závodní trati postavil 12 fotoaparátůa k jejich spouštění přidělal nitě, které napnul přes dráhu.běžící kůň je postupně zpřetrhal a tím pořídil sériimomentek, které daly odpověď na otázku, jakže se vlastněpohybuje kůň.

KROK
Krok je čtyřdobý, kráčivý pohyb koně bez fázevznosu, který je nejpomalejší a nejméně namáhavý z chodů.Rychlost je 6-8 km/h. Tělo je vždy podpíráno nejméně dvěmakončetinami.Krok má být živý, stejnosměrný a pravidelný.Jednotlivé ruchy jsou střední krok, prodloužený krok a shromážděnýkrok, z nich se však v základním výcviku jezdí jen ve střednímkroku. Prodloužený a shromážděný krok patří k obtížnějšímcvikům, které se provádějí až v pokročilém drezurním výcviku.
Nohosled je tzv. leterální to znamená, žejde levá zadní, pak následuje levá přední, po ní pravázadní a končí pravá přední nebo vykročí pravá zadní, následujepravá přední, poté levá zadní a jako poslední levá přední.
Vady:
mimochod- jde o zvláštní chod, kdy současně kráčejíobě končetiny na stejné straně těla (např. obě levé a ponich obě pravé)
neúplný mimochod- laterální končetiny došlapují rychle posobě
plouživý krok- končetina se od odrazu do došlapu dotkne země(takoví koně velmi často zakopávají)
kohoutí krok- nečistota kroku, kdy kůň zvedne zadní nohu křečovitěvzhůru a prudce ji spustí dolů. Příčinou bývá nervovéonemocnění nebo špánek - kostní výrůstek na hleznovémkloubu

KLUS
Je dvoudový chod s fází vznosu. je to rychlejšíchod než krok, vhodný pro překonávání delších vzdáleností,rychlost je asi 15 km/h. Klusáci při dostizích dokážou dosáhnoutrychlosti až 40 km/h! Jednotlivé ruchy jsou pracovní klus, středníklus, shromážděný klus a prodloužený klus. Z nich se v základnímvýcviku jezdí v první řadě v pracovním klusu, střednímklusu a částečně ve shromážděném klusu. Maximálnívystupňování v klusu je pro koně nepřirozené (v příroděby přešel do cvalu), toto vystupňování vzniklo pro potřeburychlého překonávání velkých vzdáleností a tak opstupněvznikla plemena klusáků.
Nohosled při klusu je následovný, nejprve seodráží zadní končetina s protilehlou přední, tělo je namalý okamžik ve vznosu - nepodpírá ho žádná končetina. Střídajíse vždy diagonální končetiny.
Nečistoty:
rozložený klus- zadní konřetiny došlapují o něcodříve než přední
třídobý klus- přední nohy klusají zatímco zadní naznačujícval
výjmečně se může objevit kohoutí krok či nákrok

CVAL
Cval je třídobý pohyb skládající se ze cvalovýchskoků a fáze vznosu. Je nejrychlejší z přirozených chodůkoně, ale je zárověň nejnamáhavější. rychlost se pohybujeokolo 30 km/h. Dostihoví koně jsou však schopni na kratšívzdálenost vyvinout rychlost až 70 km/h. Podle toho, na kteréstraně vykročí obě nohy dál dopředu, rozlišujeme cval nalevou a pravou ruku. pokud cváláme na jízdárně, pak jde většinouvíce dopředu pár nouhou, které jsou směrem dovnitř jízdárny.pokud překračuje více vnější pár nohou mluvíme okontracvalu. Na přímé dráze si kůń volí sám nohu, nakterou chce cválat, při únavě nebo zranění nohy si nohy bezpobídky vystřídá.Různé ruchy jsou pracovní cval, střednícval, prodloužený cval a shromážděný cval. Plně vystupńovanýcval je označován jako trysk.
Nohosled na levou nohu: začíná pravá zadní,levá zadní a současně pravá přední, končí levá přední.Nohosled při cvalu na pravou nohu: začíná levá zadní, za níjdou současně pravá zadní s levou přední a končí pravá přední.
Nečistoty:
křižování- nesprávné předsunování nohou, cvalje nekoordinovaný, jezdci nepříjemný
rozložený cval- objevuje se při únavě či maximálnírychlosti, je čtyřdobý, zadní končetiny v diagonále došlapujío něco dříve.

UMĚLÉCHODY
Jde o chody, které se koně musí učit, požaduje-lije člověk. Náleží mezi ně např. školní krok, šk. klus acval, couvání, pasáž, piaf a dále cviky vysoké španělskéškoly.

napsal/a: Adik555 17:50 | Koně ,,pouhým okem" Link komentáře (0)

Melaninové pigmenty jsou molekuly, které nalezneme v srsti koně, v jeho hřívě a ocasu, stejně jako v koňských kopytech. Absorbují do sebe světlo a slouží jako přirozený sluneční filtr.

Pouze dva melaninové pigmenty

Melaninové pigmenty jsou produkovány určitými kožními buňkami a pak dále předávány do srsti. Barva srsti koně je závislá na koncentraci a existenci malých barevných skvrnek.

Pouze dva pigmenty pro mnoho variant
Kupodivu existují v srsti pouze dva typy pigmentů a ty jsou tedyzotpovědné za nekonečnou barevnou paletu srsti všech koní. Jedenpigment je černý a druhý červenohnědý: Jak jenom dokáží tyto dvěmolekuly vyprodukovat tak rozdílné zabarvení srsti koní? Za prvé proto,že se mohou míchat v rozličném složení. Za druhé, protože se v srstirozdělují na rozmanitých místech a v rozmanitých koncentracích.Například pouze na špičkách vlasu. na centrální ose nebo dokonce vpruzích, popřípadě v tzv. doslova snových uskupeních.

Víte, že...?
... kopyta koní stejně jako jejich kůže obsahují více či méně barevného pigmentu. U koně s bílými odznaky na nohách je většinou barva kopyt světlá. Světlá kopyta jsou zpravidla více měkká, a tím i více citlivá než bývají kopyta tmavá.

Jeden nebo dva pigmenty
Červenohnědý pigment odpovídá za nejrůznější stínování srsti u všech ryzáků, ale také za barvu Isabell, světle hnědých koní a koní s krémovým zabarvením. Černý pigment se objevuje u koní s šedou - myší barvou. U hnědých jsou oba pigmenty vzájemně kombinovány, což výrazně zesiluje možnost zajímavého vybarvení.

Vůbec žádný pigment
Bílá srst neobsahuje vůbec žádný melanin. Pigmenty zůstaly buď pouze v kůži (která je potom černá), nebo nebyly vůbec vyprodukovány (potom je kůže bílá). V prvním případ se jedná o zcela normálního bělouše, ve druhém o tzv albína.

Kůže koně

Pokud posuzujeme srst koně, zřídkakdy se táké dává pozor na barvu kůže. Když prsty nadzvedneme srst koně, můžeme zjistit, že se barva kůže velmi často výrazně odlišuje od barvy srsti. Tato skotečnost nás upozorňuje na genetický původ barvy.

Tmavá kůže
Vraníci nebo plaví koně mají většinou tmavou kůži. Když mírně nadzvedneme srst, zjistíme, že barva kůže je více méně šedá. Pouze pod bílými místy na srsti je kůže koně stejně světle růžová, jako je u lidí. Strakatí koně a appaloosy mají pod bílými fleky rovněž růžovou kůži.

Bělouši mají černou kůži!
Bělouši, kteří se narodili jako vraníci nebo hnědáci, mají zpravidla pod srstí velmi tmavou až černou kůži. Barevné pigmenty se soustřeďují v kůži a již nejsou dále transportovány do srsti. Vysoká koncentrace melaninů v kůži rovněž zapřičiňuje u běloušů častěji než u ostatních barevných typů koní hojnější výskyt tumorů (melanomů - nádorů) na krku nebo pod ocasem.

Bělouši mají pod bílými odznaky růžovou kůži
Povněž bělouši s tmavou kůží mají místa, kde je jejich kůže růžová, a to především tam, kde se na jejich srsti nacházejí bílé odznaky - to znamená především na hlavě a nohou. Když bělouši namočíte nohy, můžete na prosvítající kůži pod srstí rozpoznat, kde tato světlá místa leží.

 

napsal/a: Adik555 17:49 | Koně ,,pouhým okem" Link komentáře (0)

Pro zbarvení koněje rozhodující množství základního barviva (pigmentu) aobsah černého baviva (melaninu). Koně, jejichž srst má jen základnípigment, mají srst žlutou nebo červenou (ryzou). S přídavkemmelaninu barvy tmavne.
Při popisu koně si všímáme základní barvy srsti, jejísytosti a odstínu, stejně jako zvláštností (prokvetenost,grošovanost aopd.)
Podle základní barvy srsti rozpoznáváme tyto barvy: hnědá,červená, žlutá, černá, bílá a smíšené

 

Bělouš rovnoměrná směs bílých a černýchchlupů. Srst se pohybuje od světlé až po železitou (velmitmavou). Kůže je černá. Rozlišujeme bělouše vybělujícía nevybělující. Vybělující se rodí stmavou srstí, která postupem věku vyběluje (vybělování začínána hlavě), kdežto nevybělující bělouš má takovou barvu,se kterou se narodil.

Vraník je zcela černý kůň,který má pigment všude kromě možných bílých znaků. Toutobarvou se vyznačují např. koně fríští, kteří ale nesmímít bíle odznaky nebo felští poníci. Rozlišujeme vraníkyna uhlové- tmavá barva bez lesku, lesklé-jejich srst má kovový nádech a letní, jejichžbarva má modravý až červenavý nádech

Hnědák má hnědouči rezavou srst s černou hřívou, ocasem a spodky končetin.Barvy jsou odrezavé po hnědou nebo nažloutlou. Zde rozdělujemena černé hnědáky, kteří mají černou srsta jen okolo huby a ve slabinách hnědou. Srnčí hnědáky,kteří mají srst nažloutlou a může se u nich vyskytnout i úhořípruh, světlé a tmavé,hnědáky zlaté- ti mají kaštanově hnědou barvu skovovým leskem a červené hnědáky, kteříse vyznačují červenohnědou barvou s černými končetinami.

Ryzák může mít různé odstínyzlaté od světlé až po červenozlatou. hříva a ocas mohou býto něco světlejší i tmavší než srst. Ryzáky dělíme na tmavé-majínejtmavší povolený odstín ryzé barvy, jasné-jsoujasně ryzí až do žluta přecházející, hříva by měla býtještě světlejší než srst, ohnivé- hnědočervenásrst s výrazným leskem, černé- černá barvas červenavým odstínem srsti, hříva a ocas jsou téměř černé.U ryzáků se vyskytují tzv. Muhammadovy skvrny, jsou to tmavéskvrny na zádi, plecích a krku- někdy se jim také říkáEclipsovy skvrny- údajně je měl tento velice slavný ryzák.Tato barva je typická např. pro baškirské koně.

Plavák Světle písková srst sčernou hřívou, ohonem, nohama a často i se zádovým pruhem (úhořímpruhem) a někdy i zebrováním na kohoutku a nohách. Barva sepohybuje od žluté po myšovou v závislosti na rozloženípigmentu. kůže je černá. Rozlišujeme plaváky žluté,žemlové, srnčí a tmavé.Zástupci plaváků jsou fjordlingové. u nás se chovají chlumečtíplaváci.

Palomino neboli Isabela má zlatou srst s bílouči krémovou hřívou a ohonem. Barva se pohybuje od žluté posvětle krémovou až bílou. Kůže má růžové zabarvení aoko by mělo být jakoby skleněné. Rozlišujeme na hermelínové-velmi světlé, zlaté, žlutéa tmavé. Tato barva je typická pro koněplemene hafling. U nás se chovají čeští teplokrevníci rázuKinski, což jsou isabely.

Strakáč má po těle více či méně kruhovitéskvrny odlišné od hlavní tělové barvy, které jsou rozloženypo celém těle. Strakáče rozlišujeme na piebald- velkénepravidelné černo-bílé skvrny a skewbald-velké nepravidelné skvny jiných barev než je černá.

Grošák tmavošedé chlupy vytvářejína světlém podkladě viditelné kroužky. U tohoto typu zbarveníse ale stává, že s přibývajícím věkem mizí.

Tygr má hnědé nebo šedéžíhání, popřípadě skvrny tmavších barev, které ovšemnejsou tak velké jako u strakáče.

Pstružák má hnědé skvrnky najinak šedém podkladě.

Mourek černá nebo hnědá srstse značným podílem bílých chlupů

Červený bělouš rezavá srst promísená s bílými chlupy, kterézesvětlují její odstín. Modrý bělouš černánebo hnědá barva srsti promísená s bílými chlupy, které jídodávají modravý nádech.

Cremello má krémově zbarvenou srst s nepigmentovanou kůží.

Albín kůň s nepigmentovanou kůží, červeným nebo modrým okem, nepigmentovanou rohovinou kopyt.Albíni se rodí bílí.

napsal/a: Adik555 17:47 | Koně ,,pouhým okem" Link komentáře (0)

Kromě základního zbarvení pomáhají při rozlišování popisu koní jejich znaky. Jde o bílé nebo bílé kropenaté skvrny na tmavém podkladu vyskytující se na hlavě nebo končetinách, případně na hlavě i končetinách. Znaky se vyskytují u hříbat od narození. Znaky nalezneme u všech koní s povolenými odznaky.

Znaky na hlavě
Malá bílá skvrnka na čele je kvítek neboli vločka.

O něco větší než vločka je hvězda. Na horním pysku se může objevit slinka nebo též tlamka kosodélníkového tvaru. Občas je spojena s nosním pruhem.

Bílé pysky jsou mléčná huba, skvrnité pysky žabí huba. Tento znak se často vyskytuje u Fjordských koní a Belgických chladnokrevníků.

Bílý pás od čela k nosu se nazývá nosní pruh.

Úzká lysina je přechod mezi nosním pruhem a širokou lysinou.

Bílá barva zasahující čelo a odtud za oči a ke koutkům tlamy je lucerna nebo široká lysina. Zde pouze na jednu stranu.


Znaky na nohách
Na nohách bývá korunka nebo hermelín (bílé lemování okraje kopyta s černými skvrnami.

Bílému zbarvení po nebo těsně nad spěnkový kloub říkáme ponožka

Podkolenka sahá po zápěstní (přední noha) nebo po hlezenní kloub (zadní noha). napsal/a: Adik555 17:47 | Koně ,,pouhým okem" Link komentáře (0)