na zádech vlastní kříž
snad dopředu přibitej
touhou a slepotou,
Bože!... já neveřím.
prej taky odpouštíš...
chci se nadechnout!

Na kraji cesty
v prachu dřepící
třísky se zaryly
bolest a nicota
stékaly po líci
pod křížem klesla
chci vstát a jít rovně!

sama si upletla
korunu ze slůvek
staví si zdi
pivoňka odkvetlá
opadá, chřadne
jak bledej přízrak...
tak jako já...