šeplavě, tichounce
bavíš mě
cosi z labutí!
ve mě?
urvaná spiknutím
ten trhavej nádech
dýchám ty plameny
hasím vichřici
snad kouzlem zmámený
je to šílenství?
šeplavě, tichounce
kdo hraje blázny
na blázny?
já šílím!... Tebou
dýchám ticho
tak nahlas?
vidíš, vím
k zbláznění
bláznění
vzhůru
a spadnout
dolů do nebe
a o pár níž
než v pekle
barvy co nebyly
svět mlčel. úžasně. n-e-e-x-i-s-t-o-v-a-l.
vadnoucí křídla
labutí,
poletím!
fascinace
ten trhavej nádech
dýchám stromoví
zelený
nemluví, nepoví
v šíji prach z pastelů
šero a čas
v rukách
vleče se,
hryzavě
tak rychle!
háravej měsíc
z patra a páteře
prohnutě
šeplavě
plná slůvek
mlčí
andělé!
zlomím se pro dotek
už nepoletím
nepotřebuju
mihotavá jistota řetízku na krku,
už bez písmene. (pro který cukalo mi ve rtech, vztekem!)
...budím se... Tebou