..... mysllela jsem, žhe to dokážu.. žhe to prostě přejdu.. stalo se, stalo-život jde dál..!zkusíš to s někým dalším... jenže já to nedokážu.. nedokážu milovat někoho jinýho.. víš.. jáá.. nemiluju ho.. encítím k němu vubec niic.. jen ticho .. práázdno.. bez významu.. bez citu.. mlčím. jako už tolikrát.. nechce se mi začínat něco novýho.. beztak vím o čem to bude.. myslela sis žhe to zvládneš..žhe znovu vzplaneš....ale nedokázalas to.. půl rok je strašně dlohá doba. a stalo se strašně mooc věcí.. nedokážeš milovat někoho jinýho. i dkyž by sis to mooc přála.. nedokážeš to.. tak si to přiznej..a neubližej.. vííš co bolí nejvíc..? falešná naděje.... a žhe jsi ta co ji rozdává...? .. žhe si jsi to ty.,. kdo si hraje na lásku.. an to žhe miluje..?! dobře... miluje.. ale koho..?!.. zapomeň na Marťasa... miluj co máš... nenech si to vzíít... vždyť jsi si to přála... hmm... jenže je to dávno... nedokážu....
nedokážu předstírat lásku....
nedokážu předstírat cit.. kterej nemám..
nedokážu milovat někoho koho nemiluju..
nedokáážu.. nedokážu ho objímat..
každým pohybem (slovem) do něj zabodávám vííc a víc střepů.. střep po střípku... promiň  mi to..
nemůžu hladit..
Tebe nee..

promiň