26.Březen 2008,22:48

Sny si ten večer pouštěly žilou,
a proto mám v koutku
kousíček zaschlé krve.
Malinkou krůpěj snílkování,
chutná jak víno,
vymáčklé z beznaděje ticha.

Tenkými vlásky podivné infekce
( jak ráda chytám tuhle nemoc!)
tekly mi do těla
příjemným hlasem rozpuštěný akordy.
Už je to dlouho dlouho dlouho,
co takhle naředila jsem se naposled.
Brnkáním, co nezabíjí.
Nebolí.
 
vložil: Adinka-aknidA
Permalink ¤


0 Komentáře: