Snad (Poezie(Fuck))
a nevím kam
jdu , s ospalou kyticí
kamélií.
Hvězdy pokrývají
nebe – jako baldachýn.
copak asi ukrývají
poupata?
Třeba je to záře
svěcená anděly,
nebo krev
mladé panny.
Skláním se k zemi
pro jiskřivé zrnko
prachu, zahřeji jej
v dlani.
A ono se rozpustí,
jako naše víra …
neutíkej pryč,
démantový pavoučku.
Kde jen schováváš své
nitě, tak krásně pokryté
jinovatkou?
Prozraď mi to tajemství.
Otevři mi dveře s mosaznou
klikou , která je
poznamenána nesčetnými
dotyky.
Buším na dveře
jako divá a skrz
skleněnou tabuli vidím
klauna.
Vysmívá se mi,
parchant pomalovaný!
Vysmívá se mi,
protože nemohu dovnitř.
