Valentýnský omyl (Poezie(Fuck))
(O jakési mladé slečně, která si naivně malovala budoucnost se starším, úspěšným...třeba podnikatelem.Holt Valentýn jim nějak nevyšel a všechny iluze se zdají být nenávratně pryč.)
Vánek čechrá trávu,
Sluníčko krásně svítí.
Ptáčci vesele štěbetají
A vůně do nosu se řítí
Ty stojíš pod tím stromem
A v rukou valentýnky.
Rozběhnu se k tobě honem-
Kolem voní rozmarýnky.
Hebká jako hedvábí –
Taková je zem.
Hrůzu ovšem nahání-
Mravenečků sněm.
Koušou, štípou
Mrchy jedny!
Vstávám radši hned.
Projedeš si plešku svoji-
Prej bys něco sněd.
Otáčím se, odcházím
Zatočí se svět
Už vím , o co přicházím
Jdu k bejvalýmu zpět!