Ally.2

   Napadlo Vás někdy, že jak my ženy tak muži hledají svého Pana Božského či Paní Božskou. Snažíme se působit dobrým dojmem, být příjemní a milý. Někoho to stojí větší či menší úsilí . Ale proč to děláme? Člověk je sice tvor společenský, ale ne každý svou potřebu kontaktu s jinými lidmi má tak velikou. Jsou to vlastně poustevníci 21.Století. Někteří lidé jsou zase jako motýli. Jsou v kukle, ale pak se v nich zrodí touha být s lidmi nebo jim dojde, že je to lepší být tím nádherným motýlem. Co roztáhne křídla, aby lákal jiného motýlka. 
   Ale to není tak přesné o čem jsem chtěla zmínit . Spíše mě fascinuje , kde se lidé seznamují. Dříve se lidé seznamovali na procházkách a promenádách. Pokukovali po sobě v kavárnách. Později to byli zábavy a inzeráty a dnes? Když nad tím přemýšlím sama moc dobře nevím, kde se dá najít člověk, se kterým bych si představila svoji budoucnost a rodinu.Kde se takový lidí hledají? Na Internetu, přes inzerát či na diskotéce? Lidi já sama to nevím a to se mne na tuto otázku věčně věků ptá moje milovaná maminka. Kde mám najít partnera se kterým mi bude dobře.
   Dejme tomu,že asi největší šanci na seznámení je dneska na internetu na některých webových stránkách. Vezmu i v potaz to co si lidé na chatech píší a s pohledem do minulosti?Dnes jsou ti lidé stále svobodní ale dříve by byli už manželé.Napadlo Vás o někdy? Představa, že ti co se uspokojují  po “písmenkách” by vlastně spolužili v monogamním svazku 18. a 19. století? Přežili by to? Byli by šťastní? A co naše společnost unesla by to? Jen si zkuste představit, že ta čičinka či kocourek jsou potom co si píšete během 14 dnů vaší drahou polovičkou. Není ta představa pro Vás děsná?