Láska nebo osud?
Jeden den ji máš a druhý už ne!Čím to?Chybou lidského faktoru?Vašeho charakteru,chování,čeho?!Nemáte z5 vazbu či váš cit ochabla váš milý či milá si toho nevšimnou a vy doufáte,že vás něčím překvapí.A ono,ano!ALe na tak jak byste chtěli vy.Něčím milým,romantickým.Ale ona dorazí věta:Ty na mě nemáš čas či proč si nepovídáš a proč nepřijedeš?Bolí vás to.Přemýšlíte kde je chyba.Vy nebo váš partner?Pak začnou hádk,scény to vám taky nepomůže.Spíš přidá.Do toho začnete uvažovat zda to má cenu?I přesto že by vás to nikd ydříve nenapadlo a toho člověka milujete.i přesto mu ublížíte jako jsem ublížila já.Přitom ublížit nechcete!Ale co to s vámi je?To nejste vy!Stačí jedna hloupá neuvážená věta,která vám v afektu vyklouzne z úst a už se vezete do pekel.Veze vás tak,že vám je všechno jedno i přeto,že toho člověka milujete víc než váš vlastní život!Kopete do lidí kolem sebe!Přitom by stačilo aby vás někdo pochopil,podržel a řekl vám to zvládneš sice je to pro tebe nové,ale ty to zvládneš...
Nejhoší je když vás ten člověk začne soudit a při tom ani nechápe situaci,ve které se nacházíte.Protože on ji nezažívá!Jen se divý,že nemluvíte.\ono je težké mluvit o něčem na co se vás pořád někdo ptá dokola a vy nemáte možnost mluvit o něčem jiném i když chcete.A přitom se chcete svěřit ale nemáte tu sílu...Nenechají vás v klidu a tichu i když za to prosíte.Já vím,kde jsem udělala chybu.Uzavřela jsem se do sebe (ano já extrovertní tip člověka),ale proč?Protože se pokaždé zablokuji,když mě někdo do něčeho nutí.Musím se nějak bránit i když je to před člověkem,kterého miluji a chci se mu svěřit.Pro některé z Vás chabá výmluva pro mě fakt.Píši to tady aby se jiní poučili a neudělali stejnou chybu jako já!Neberte to jako výmluvu a ani jako obranu bylo by to chabé.Tohle je jen jeden den vašeho života co mám obrátí pohled o 180 stupňů!Udělá to co vy nechcete a pak tu chybu chcete napravit ale už je příliš pozdě,když si uvědomíte že musíte bojovat.Doplatíte na to jako já!Jedna věta,která vás pustí do propasti osudu!Je to osud nebo vaše chyba?
Nejhoší je když vás ten člověk začne soudit a při tom ani nechápe situaci,ve které se nacházíte.Protože on ji nezažívá!Jen se divý,že nemluvíte.\ono je težké mluvit o něčem na co se vás pořád někdo ptá dokola a vy nemáte možnost mluvit o něčem jiném i když chcete.A přitom se chcete svěřit ale nemáte tu sílu...Nenechají vás v klidu a tichu i když za to prosíte.Já vím,kde jsem udělala chybu.Uzavřela jsem se do sebe (ano já extrovertní tip člověka),ale proč?Protože se pokaždé zablokuji,když mě někdo do něčeho nutí.Musím se nějak bránit i když je to před člověkem,kterého miluji a chci se mu svěřit.Pro některé z Vás chabá výmluva pro mě fakt.Píši to tady aby se jiní poučili a neudělali stejnou chybu jako já!Neberte to jako výmluvu a ani jako obranu bylo by to chabé.Tohle je jen jeden den vašeho života co mám obrátí pohled o 180 stupňů!Udělá to co vy nechcete a pak tu chybu chcete napravit ale už je příliš pozdě,když si uvědomíte že musíte bojovat.Doplatíte na to jako já!Jedna věta,která vás pustí do propasti osudu!Je to osud nebo vaše chyba?
komentáře (0):
Přidej komentář
<< Domů