Ally.2

   Mám plno přátel a kamarádů o které mám neustále strach.Dokonce i o sebe.Když se nad tím zamyslím,každé povolání má své aspekty,které v nás vyvolávají strach.Dnes mi také došlo,že jsou lidé o které mám čím dál tím větší strach.Nevím proč to tak je,ale je to faktem.
  Ale lhala bych. Je jedna vyjímka, ku podivu to není ani přítel,ani brácha či někdo z rodičů. ke to jen můj dávný sen,který  se mi možná jednou splní.Kdo ví,ale byl by nádherný!Také nevím proč se o ně bojím,proč mám strach že o ně přijdu,nebudu jim moci pomoct.Dnes jsou moje věty plné nevím.Ale vážně nevím...
  Nevím jak mě to bude bolet,že se jim něco stane či o ně úplně přijdu.Jeden člověk. o kterého jsem měla a mám strach  to asi nikdy nepochopil nebo nevěděl co strašného je pro mně nevědomost o milovaném člověku.Dnes mi přijde,že se mi ten člověk vyhýbá.Někdy je jednodušší utéci před něčím co vás nějak může svázat či před něčím co si velice přejete.I já někdy utíkám.Utíkám když vím,že mě chce někdo svázat i přestože já si to přeji.Mohla jsem si splnit sen,touhu,přání nevím jak to nazvat,ale něco co by mě naplnilo a byla bych šťastná.Ale utekla jsem,ne před mým přáním,před mou touhou,snem.....láskou,ale před sebou.
  Co myslíte vyčítám si to?Ale ano!Vím,že on ten můj sen nad tím se mnou v duchu přemýšlí,protože je pořád se mnou v mém srdci v mích myšlenkách...Je součástí mne stejně ,tak jako láska,touha,strach,vzpomínka...Buďte v těch myšlenkách v tom srdci,protože někdo má o Bás strach a jste součástí toho kdo vás má rád.Miluje Vás!!!